Motýl s ustřiženými křídly usedl na černém šátku
(jak symbolické!),
aby doprovodil na věčnost.
Velká podzimní deja vu,
země zalitá večerní mědí a bronzem,
ve kterých vířily vesmíry, úsměvy věčnosti,
ve vzduchu visel vonný kouř
a něco středomořského, luxusně hebkého;
tak neskutečně živé a známé
uprostřed vší té smrti,
a já těkala pohledem, nemyslíc,
na pohled do otevřeného hrobu.
Vše bylo tak neuvěřitelné,
a viděla jsem, že některá tajemství
si s sebou bereme do hrobu
-jen Bůh ví jaká.
Posvátný okamžik zkřížení cest
života a smrti.
Cestou odtud jsem pak
koutkem oka vhlížela do minulosti,
zatímco za síťovím vedení
pomalu vyhasínal velkolepý očistný oheň
až vše pohltil popel večera.
Velké deja vu,
tytéž barvy, vůně a vjemy podzimu
jako kdysi na čerstvě rozryté zemi
pod neskutečně vysokými stromy
za naším domem.
Slavností příchuť hojnosti,
díkuvzdání za úrodu,
slavnost Úplnosti,
kdy jedno končí a –
Nepřehlédněte
Příspěvek publikoval/a: Aloisie
Profil uživatele: Aloisie
Klíčová slova: loučení, podzim, smrt
Zobrazit vše od autora: Aloisie
Je zařazen v kategorii Básně.
Váš server Online-pribehy.cz - literatura, liter, literární doupě, litera, Citáty, Citáty o lásce a přátelství, Příběhy, Milostné SMS, Zamilované SMS, Výroky slavných, Přísloví a rčení, Básně, povídky, láska, zamilované sms, lidé, krása, příroda, život, moudrost, fantasy, pohádky, horor, sci-fi




Poslední komentáře