Úvaha – Mýtus o moudrosti…

Říká se,že člověk docílí moudrosti s věkem. Což je toliko z prostého důvodu,že je kupříkladu sečtělý,zcestovalý,prostě životem protřelý a v paměti zaplněný.
S klidem mohu poctivě říci,že nejsem sečtělý ani zcestovalý a už vůbec ne naplněný. Je mi skoro čtyřicet,což trefně zdokladovala má milá tchýně zobrazením jednoduchého příkladu 40 – 1 = 39 máslovým krémem na mém narozeninovém dortu. Rád čtu,ale nemohu tvrdit,že to,co jsem přečetl,je dost na to,aby mi to postačilo.Také rád cestuji….navštívil jsem pár jiných krajů s odlišnými mravy,ovšem vím,že do mnoha dalších se určitě nepodívám.Nejspíš to bude tím,že mě baví chodit pěšky,takže se mi těžko povede,abych obešel všechny.Hýbu se,naslouchám,dívám se,cítím,ochutnávám,ale pochybuji,že tento zrychlující,nenasytný svět konzumující sám sebe někdy zcela pochopím a že v něm všemu a všem,i svým nejbližším,docela porozumím. Svět a život v něm je jak kulatá černá díra,dokud trvá,tak se neuzavírá. Ve světě i v životě,tak jako v kruhu neexistuje správný směr a vesmír je plný černých děr…
Přesto,že mám často nutkání ptát se sám sebe,jestli žiju tak jak jsem chtěl…stejně dělám věci jinak,než bych měl.


Přesto,že jsem obdařen pamětí,často na něco zapomínám a přiznám se,že někdy docela rád. Často se probouzím s myšlenkou,že jsem bez paměti. Jen si to představte,byť třeba na jediný den. Možná Vás v ten okamžik napadne to,co mne. Totiž,že tu chvíli jsme hravé děti.
Je holý fakt,že člověk může v jakémsi slova smyslu ,,hodnotit,, svůj život až když ho prožije,jelikož se sám každým okamžikem mění,je neustále nucen ke změnám a neustále je formován. Co je na tom prazvláštní,že v touhách a přáních k dosažení kýženého cíle a štěstí měníme vše jen proto,abychom pak už nemuseli nic měnit a tudíž je vlastně stejně zase už pozdě,protože už nemůžeme změnit to,co bychom chtěli předtím.
Takže jediné co mne v souvislosti s moudrostí napadá je,že být moudrý bych vlastně ani nechtěl.
Když si to výše uvedené přečtete,možná Vás napadne spousta důvodů k polemice a komentářům a proč by také ne,v tom tkví totiž kouzlo té hry na moudrého. I mne samotného napadá několik dalších variací vyjádření mého krátkého příběhu,ale to už je zase jen poté,jak jsem v tuto chvíli uvažoval. Bylo by možná hezké vše vyšperkovat k dokonalosti,ale být vše ideální a věčně dokonalé tedy potažmo neměnné,by nás myslím nikoho nebavilo….

Ďáblův dovětek….
Milý hochu,nemyslíš,že jsi nějaký přemoudřelý? Dej pozor,abys z toho kruhu nevyrazil a hlavou někam nenarazil…to už je tak akorát,co Jsi povědět chtěl…teď upaluj k svému stádu,než si to rozmyslím,protože já jsem ten jediný moudrý pozorovatel….

P.L. pravda a lež….
dlouhá či krátká…stabilní nebo vratká?….
Sedím po noční v autě,
hlavu opřenou o polstrování
stroj slábnoucí nocí uhání…
kolem se míhá rozmazaný svět…
je nás celkem pět…
všichni unavení
ve vlastním tichu…
jen občas švihne vzduchem
pár holých vět…
nejspíš myslíme všichni na totéž…
Pravda je totiž,
až mi někdo konečně řekne:
,,Lež,,…

Publikováno se souhlasem autora: enigman (server online-pribehy.cz děkuje)

Nepřehlédněte

• Úvaha – Se lekce zvuku….
• Úvaha – š….t….ě….s…..t….í..
• Úvaha – Přátelství
• Povídky a Příběhy 18+ – Snorita
• Příběhy ze života – Přetvářka

Příspěvek publikoval/a: admin

Kategorie: Úvahy / Myšlenky

Profil uživatele: admin

Klíčová slova: E, enigman, Lidé, Úvahy / Myšlenky

Zobrazit vše od autora: admin

 Vytisknout příspěvek