Úvahy / Myšlenky – tři tečky a theatrum dividum

ve volném překladu znamená theatrum dividum něco jako divadlo boží. v pojetí čistě hmotném se myslí tento svět, což napadlo každého jako první, avšak ta skoro koule po které prochází se na několik miliard lidí není divadlem samotným, nýbrž pouhými kulisami, ergo prkny, co znamenají…svět?
samotné divadlo bytí počíná se tvořiti s narozením. jakmile poprvé světlo tohoto světa spatřím, přes všechen ten prach, placentu a zdi kolem, počnu oddávat se nevázanému řevu, kterému nikdo za mák nerozumí. nepamatuje si nikdo jeho první slova, snad našel někde v zápisníku rodičenstva svá slova první mateřská, byť samotný křik, pláč, smích dá se nazývati slovy.
už od pradávna koumali naši předci o rychlosti komunikace. vymysleli jsme-my, coby homó celkově-řadu označení pro různé předměty. vymysleli jsme název pro životně důležité věci, jako je voda, nebo pozor!, ale kde se vzal jazykový výraz pro cit? když chci varovat, vyjde z mých úst zvuk-slovo-a každý hned ví, že má zbystřit smysly. stejně tak každý ví, jak vypadá voda, ale jak dotyčný chápe lásku?

při slově láska, citu tak individuálním, se v mém mozku spouští spletité vyhledávání. vše konfrontuji se svými poznatky, vzpommínkami a spol, ale to vše je čistě mé, tedy nemohu chápat nikoho jiného v citech, než sebe sama, byť vyskytují se případy, kdy i toto je složité.
a o tom mluvím-celá jsoucnost, celá historie a celá budoucnost bude jen o vztazích, v nichž nemáme možnost,naději ani šanci se pochopit a celé toto období, celý časový úsek kdykoli, se bude odvíjet právě z tohoto neporozumnění.
někdo řekne „jsem zamilovaný“ a já „och ano, chápu“, ale jak si mohu být tak pevně jistý tím, že vím co ten druhý prožívá? proč vůbec vznikla diferenciace lásky jako takové na úrovně kdy vše začíná na „neznám tě“ a pokračuje to přes „líbíš se mi“ po „nemohu bez tebe žít“?
celý svět je jedno veliké divadlo, založené na improvizaci. nejsou pevně dané texty,však děj je předurčován dopředu úspěšností předků-vždyť ten, co pohoupán byl v kolébce ze zlata má k trůnu mnohem blíže jak ten, co povinut byl v chlévě, mezi volem a oslicí.
tedy není to o božích cestách nevyzpytatelných, je to o souhře náhod. vše se odvíjí od neustálých nepředvídatelných jevů.
kdyby paní prodavačka zamknula kasu, než šla na cigaretku ; kdyby ten pán v autě neminul onen hřeb a kdyby ta paní s kočárkem začetla se s chutí do vývěsních tabulí s inzeráty, nestalo by se nic, ale protože prodavčaka nezamknula, řidič minul hřeb a protože ta paní s kočárkem obchod již minula, rozhodnul se jít kdosi na lup a s ním v poklidu přejít přechod a zmizet.
jenomže paní si nechala zapalovač na kase, teda vracejíc se pro něj nachytala pachatele při činu a on vyběhnuv s kořistí ven srazí ho na přechodu onen řidič.
Jenomže ani to se nestalo. ona si totiž zapalovač vzala, ale ten řidič píchnul o hřeb, protože jel o deset centimetrů vedle předchozí dráhy. tedy zastavil u přechodu před přechodem a lupiče odradil. no ale co když zlosyna neodradilo toto, ale maminka s kočárkem, která začetla se do vitrín u obchodu?
uvedl jswm čtyři faktory jedné situace. nepočítal jsem se smítkem v oku, dalšími deseti miliony lidmi, kteří mohli procházet i projíždět, nebo prostě s vrabcem, co by neohrabaným přistáním svrhl starou zkornatělou tašku, protože doškař z 17. století neměl dostatek zlaťáků pro lepší trámy, protože jeho dcera onemocněla nejspíše kvůli psovi, který se k nim zaběhnul, protože, ač měl namířeno na druhou stranu ulice, ho vyplašil kočár právě projíždějícího šlechtice, co spěchal na ples a zdržel se kvůli zakopnutí služky nesoucí víno a musel se převléci. ona zakopnula o dřevěného koně-hračky dítěte šlechtice-a on je zde nechal kvůli zaujetí právě přilétajícím motýlem, kterého sem zavál jemný jižní vítr. tento se utvořil . . .

Nepřehlédněte

• Básně – Hlasy němých
• Úvahy / Myšlenky – Dvě Q – dvě rozdílné cesty
• Příběhy ze života – Vita Mea
• Romány – Láska až za hrob?
• Zamilované Příběhy – FAKAN

Příspěvek publikoval/a: staggy

Kategorie: Úvahy / Myšlenky

Profil uživatele: staggy

Klíčová slova: P, Psycho, staggy

Zobrazit vše od autora: staggy

 Vytisknout příspěvek