Kapitola I.

Za svůj život, a to je docela krátká doba, jsem měla dost mužů (kluků, nebo chlapců). Nikdy jsem neměla vyhrazený typ. Mohl být menší nebo vyšší než já, hubenější i silnější, blonďatý, zrzavý nebo černovlasý, hnědooký i modrooký, mohl vypadat jakkoli, ale i přesto všechno musel splňovat jednu určitou věc. Nikdy nemlčet.

Nekomunikativního kluka já nepotřebuju. Nejsem typ holky, která hledá romantiku. Takovou tu typickou romantiku, jako třeba, … [...]

Jsi rytíř v blýskající se zbroji. Jedeš na koni a vidíš vlastní prapor jízdy za tebou. Proti vám stojí nekonečné pluky nepřátel. Je vás sice jen hrstka, ale na to nemyslíš. Chceš ochránit vlastní rodinu, děti a přátelé.
Zvyšuješ tempo. Klus se mění ve cval a několik desítek stop před nepřátelskou řadou v trysk. V uších ti tlumeně hučí bubny a rohy. Zástava tvého praporu se sklopí. Těsně před řadami … [...]

Jsi ošklivý či krásný?

Nezáleží.

To není to, oč tu běží.

(kéžby)

Jsi-li starý, mladý,

na tom nesejde,

z života stejně dobrého nic nevzejde.

(bohužel)… [...]

Básník

V každé básni básník skryl,

 špetku citu kdyš tu byl ,

zvěčnit vzácnost krásné chvíle,

 bylo snahou jeho cíle,

 s láskou psáti on svedl ,

co říci jinak nedovedl……

 … [...]

Zacinam chapat jednu vec,
ze zivot neni pericko,
a pokud chces dojit az nakonec,
musis pritvrdit malicko.

Sundat si ruzove brejlicky,
vystoupit z ulicky,
prodrat se davem,
at kazdy vidi,
ze nejsi srabem
a dokazes si svuj zivot vest!… [...]

Co je to vůbec Život. Plahočení a přežívání svého  titěrného času na tomto místě? Nebo příležitost poznat a učit se či dokonce se veselit a užívat si? Názory se liší. Jsou lidi kteří život nenávidí a proto jej skončí, je to však dobře? Každý má právo na své prožití času, který nám byl dám. A proto pokud chceš zemři pokud ne tak žij! Však dej si pozor Život … [...]