Je krásné žít ve vzpomínkách, o kterých víme, že si je jednou zas budeme moci oživit.

Srdce ale uvnitř pomalu puká, když víš, že už se nám nikdy nevrátí. Že to, co jsme tenkrát zažili, byli tak nádherné, přesto nenávratné chvíle, dnes už plné pouze bolesti.

Známý ten pocit štěstí, když těší nás každého rána, a srdce buší nedočkavostí, až budeš moc otevřít své oči a spatřit to, nač pokaždé … [...]

Byla hezká a dobře se s ní povídalo.
Věděla jsem, že to nemůže dopadnout dobře.

T. Callahanová

Trisha Callahanová srkala u baru svůj drink, když se přes ní naklonila vysoká rudovláska pro brčko a rozlila jí pití.
„Hej kotě, dávej pozor,“ Callahanová ji šťouchla do žeber. Zrzka voněla drahým parfémem, manikůrou a penězi. Vůbec všechno na ní bylo fajnové. Zánovní.
Callahanová se s despektem zadívala na svoji kouřem načichlou koženou … [...]

Věci lásky jsou věci života. Po čase zimním přicházívá jaro, po beznaději vzniká naděje, po hrůzách noci zasvítává den.… [...]

Joch se rozpačitě ohlédl směrem ke vchodu vedoucí do jeskyně. Přísahal by, že něco zaslechl. Naštěstí nic nespatřil. Ani hlídka nehlásila poplach. To jej ovšem nijak neuspokojilo. Už teď byl strachy bledý jako vlasy starce.… [...]

Lidé přísně odsuzují právě ty slabosti, jimž sami nejvíce podléhají.… [...]