1. Dítě, které se nesmělo narodit.

Aaron a Primula Baldovi byli dva naprosto rozdílní lidé. Byli natolik rozdílní, že ani po dvou letech manželství mezi sebou neprohodili více než deset slov denně. Primula pracovala převážně po nocích, tahala se s bandou podivínů a domů se vracela za svítání. Byla krásná, blonďatá, trochu pošetilá a věru velice okouzlující.  Aaron byl naopak pošuk a nekňuba  a v noci by nešel ani s … [...]

Rozhodně si nemyslete, že co Vám teď povím je nějaký blábol. To si jednou jdu po poli na procházku se svým pejskem Bobem, jo mimochodem já jsem Franta, no a tak si jdeme, bylo už šero, nevím kolik mohlo být. Vycházeli jsme okolo šesti hodin, ale fakt nevím. To není vlastně vůbec důležité. My chodíme vždycky kolem potoka. Tam má Bobík svá místečka. Potkáváme tam i jiné pejskaře, hlavně jednu slečinku … [...]

„Jeho dokonalosti se vyrovná jenom jeho nepřátelství…“
Ash

Kráčela jsem po vyprahlé poušti, nad kterou vládla věčná tma, osvětlená neznámými souhvězdími. Mé tělo bylo poseto jizvami a podlitinami, které způsobily ostré čepele, drápy a žíravina. Věděla jsem, kam jdu a co mě tam čeká, ale nemyslela jsem na to. Bylo to příliš hrozné.
Ukázali mi záznamy z dávných časů. Na nich jsem viděla skalnatou soutěsku, uprostřed které trůnila děsivá obrovská … [...]

Století kdy se lidé upisují firmám vším co mají. Na oplatku dostanou rodinný život vedený firmou. Novinka přišla z Japonska a začala slavit úspěchy v okamžiku přílivů nových technologií. Hnacím motorem byl první člověk podřizující se diktátu mody. Chtěl se stát ideálním člověkem. Nechal si upravit chirurgicky tvar těla, vyměnit klouby, kosti a potvrdit svou snadnou mobilitu, telefonem v předloktí, mikrofonem v nosu a repráčkem v uchu. To vše napájeno … [...]

Není úniku

V tmavé kobce se rozhlížel kolem sebe. Oči si pomalu zvykali na okolní šero. Začal si uvědomovat prostor kolem sebe. Vše působilo stísněně. Kdyby bylo jen trochu světla. Jasný paprsek ve tmách. Prosvítil by temnotu a vše by bylo zase fajn. Nádech a výdech v prostorách temnoty. Chtěl bych uniknout, ale stále víc to nejde. Pár slov pro sebe. Slovo, které oživuje prostor před sebou. Dává mu duši … [...]

Za průzorem lodi je vidět obraz bouře pode mnou. Míhá se 150 km/s rychlostí. Sám jsem tomu nevěřil že je tak rychlá. Barvou připomíná kafe, z kterého právě vytáhnete lžičku. Tak černo-hnědé se prý vyskytuje pouze na planetách s velkou zásobou surovin. Vědcům chvíli trvalo, než přišli na pravou hypotézu. Já si stejně myslím, že je to jen plynná planeta. Ale vědci chtějí věřit něčemu jinému a prospektoři mají z … [...]