Zamyšlení,které je určeno každé lásce,nebotˇ setkání,radost,sdílení,nemoc,stárnutí,obavy a nakonec smrt,jsou namíchány jako věčný ,neměnný elixír v každém vztahu.

TŘI DNY
Martin Scott Kosins

Pokud jsi někdy měl rád nějaké zvíře, pak máš ve svém životě tři dny, na které nikdy nezapomeneš.

Ten první je šťastný a blažený den, kdy sis přinesl domů nového kamaráda. Mohls strávit spoustu týdnů volbou druhu. Mohl ses vyptávat na názory mnoha veterinářů a dlouze pátrat po chovateli. A nebo, možná, ses v jediné letmé chvilce mohl rozhodnout pro nějakého bláznivku z útulku, protože cosi v jeho očích ti dosáhlo až do srdce. Ale když sis vyvolené zvířátko přinesl domů a koukal se jak všechno zkoumá a vyžaduje své místečko v tvém obýváku nebo v předsíni, a když přitom poprvé cítíš jak o tebe třeba zavadí, vštípí ti to, že sis přinesl tvora s čistou láskou pro spoustu let.
Zobrazit celé…

Poprvé jsem Michala potkala uprostřed června. Dokonce si pamtuju, že to bylo v uterý. Když jsem skončila s treninkem na překážkách, vydala jsem na svém šedém poníkovi Fandangovi na projíždku do lesa. Vlastně tam sama jezdit nesmím, protože so mojí rodiče myslí, že je to pro mě moc nebezpečné, ale stejně to dělám dost často. Fandango si sebevedomě razil cestu a já bych tu trasu a všechny skoky na ní mohla absolvolat klidně se zavřenýma očíma. Trocha nebezpečí mi vůbec nevadila-naopak mi to připadalo vzrušujici! Někdy jsem bývala sebevědomá až příliš a občas se mi to nevyplatilo, ale obvykle to probíhalo v pohodě. Zrovna jsme zpomalili do klusu a já trochu povolila otěže, když se z křoví vedle nás ozvalo zaskřipaní. Fandango ztuhnul a zastavil se. Vztyčil hlavu a zastřihal ušima. Co je děje? zeptala jsem se ho a pohladila ho po šíji, aby  se uklidnil. To je nejspíš jenm los. Nic jineho se v těhlech končinách nevyskytuje. V okolich lesích bylo hodně losů. Na světě neexistovalo moc věcí, kterých by se můj milaček koniček bál, ale pravě losi byli jednou z nich.

Jednoho předvánočního dne se malí smrček potuloval po lese. A tento smrček se jmenoval Toňa. Šel krutou vánicí a nevěděl kde je. Pomaloučku se stmívalo, ale Toňa nevěděl kudy domů. Tak šel a šel až ml všude rampouchy, ale najednou v dálce zahlídl světýlko, které se stále přibližovalo a najednou se rozdvojilo. Neustále se již dvě světýlka přibližovala a najedno něco silně zatroubilo. Toňa nevěděl, co to bylo ani nevěděl co se mu stane. A ejhle ze dvou světýlek se velký tirák naložený spoustou dřeva. Najednou začal prudce brzdit a zhruba dva centimetry před Toňou konečně zabrzdil. Toňa na sebe vzal svou stojící podobu a ani se nepohl no taky nemohl. Z náklaďáku vystoupil řidič a pomalu šel k Toňovi. Když k němu přišel tak byl překvapený, že strom vyrostl z cesty. Protože se mu ho nechtělo přejet tak ho zkusil vytrhnout. A Toňa schválně schoval své kořeny tak ho řidič lehce vytáhl a naložil ho na náklaďák. Když řidič nastoupil do náklaďáku a pomalu se rozjížděl. Toňa na sebe vzal svou živou podobu a rozhlížel se. Vyděl jen mrtvé stromy. Když se náklaďák pořádně rozjel zhruba na 25 km/h tak Toňa začal křičet já se pozvracím já se pozvracííím pomoc. A náklaďák mířil do neznáma. (Konec první části)

Jsme kvintesencí toho, co je ve zvířatech dobré a zlé.

Páv má peří jako anděl, krok jako zloděj, hlas jako čert.

Pes má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské ctnosti bez lidských vad.