Jedna partička si naplánovala víkend na horách. Psal se leden 2008 a byla teplá zima a tak se rozhodli, že musí na hory. Tam je alespoň trochu sněhu. Bylo jich 8. Hynek, Jiří, Lukáš, Magda, Tereza, Sylva, Ondřej a Lucka. Vyjížděli v pátek ráno dvěma auty. Kolem 9 hodin ráno dojeli na místo. Ubytovali se v jedné chatě, která patřila Lukášovi. Teda spíše jeho rodičům. Vybalili si věci a rozhodli se nejdříve … [...]

Dne 20.3.2008 se na ulici Zaoralova v Kopřivnici ztratila žena ve věku 26 let. Nevěděla kde je a chtěla se dostat domů. Nebyla v podnapilém stavu ani u ní nebyly zjištěny omamné látky. Taky se jedná o ženu zcela zdravou a navíc pocházející z rodné Kopřivnice. Policisté poradili ženě, ať zavolá mobilním telefonem někomu z rodiny. Žena tak učinila.

Dne 21.3.2008 kolem půlnoci se na Místecké ulici v Příboře potuloval neznámý opilec a obtěžoval kolemjdoucí, … [...]

PŘEDMLUVA

S kamarádem jsme vedli debatu, jestli bych jako civil v míru byl schopen zabít člověka. „Ze mě nikdo vraha neudělá,“ tvrdil jsem mu s jistotou.
„Však ty na něco přijdeš… a pak to hoď na papír. Rád si to přečtu,“ smál se mi do obličeje.
Tak Pavle, tady jeden příběh je…

_____… [...]

Sedím tiše v pokoji, hodiny pomaličku odpočítavají čas, nekonečně dlouhý čas. Pláči, pláči tiše, ale upřimně. Cítím úzkost, bolest, stesk, pocity se derou z mé duše na povrch, slzy se nejprve začnou sypat, jako křišťálové korálky, postupně se slévají v maličký potůček a na noční košilce vytvářejí jezírko…Mohla jsem přinést jen malý kousek světla do tvého života…taková malá hvězdička, co zazářila, aby mohla zhasnout a ty? ty ji necháš zhasnout, … [...]

,,Takže, minulou hodinu jsme začali hovořit o významném představiteli proletářské poezie, jehož jméno zní…“ ozýval se hrubý hlas našeho češtináře. Jeho oči nyní brouzdaly po třídě hledajíc potencionální oběť pro zkoušení pozornosti v minulé látce. Všichni vesměs klopili zrak do učebnic či se tvářili nesmírně zaneprázdnění hledáním čehosi v tašce. Já jsem byla v klidu. Neměla jsem ten pocit, že bych se měla něčeho obávat.
,,On se kouká na tebe!“ … [...]

Ještě před pár hodinami byla venku s nejlepšíma kámoškama a se skvělýma klukama a skvěle se bavila. Teď ale sedí v pokoji, bloudí po netu a píše těm jediným dvou lidem, kteří jsou zrovna na icq. Vzpomíná na chvíle, kdy si psali. S tim bezvadnym klukem, s kterym si tak rozuměla. Co když ho viděla už naposledy??? Co když se už nikdy neozve??? Ale proč??? Vždyť si přece tak rozuměli, … [...]