Hudba zvonů z křehkých černých věží

se odráží do všech světových stran,

goticky přízračné nebe

zanikající v krajkách mořských vln

pokrývá sírou pozdních červánků

štíhlou loď, o jejíž příď duní příboj;

věčnost se dere do všech drobných chýší

i do srdcí lidských stínů,

co nemají ani jména;

bělostná holubice pod střešním krovem

tiše hloubá o druhém břehu

a jen vlhké závany z nekonečných plání,

dráždivé & lákavé & výsměšné

dokáží … [...]