Když na tebe myslím a sluníčko ještě vysoko na obloze svítí.. zdá se mi že není krásnějšího kabátku na světě než na louce rozkvetlého kvítí.

Když na tebe myslím tehdy, co noc začne halit den do tmy a hvězdy už na nebi tichounce září… pláču žalem láskou i štěstím a malé perličky mi stékají po tváři.

Tvé srdíčko dává tomu mému neskonalou sílu, abych výdrž měla v učení i chuť … [...]

Hluboký hrob ne hřbitově
a stále níž se propadá.
Hle, dívka často na tom hrobě
pláče a hořem uvadá.

Nikdo ji, chudou, nepotěší,
nikdo ji tváře nehladí.
Zdrceně hlavu k hrobu věší.
Kdo smutek její zahladí?

Po jedné světlo proletuje
kol hrobu jako bílá laň.
Nežli se, smutná vzpamatuje,
uslyší tiché : “ Dívko, vstaň !“… [...]

Nevím čím to může být,

          nechutná mi jíst a pít,

             myslím na ni jen a jen ,

                                     copak dělá celý den ,

ona krásná je fakt moc,

                chci ji líbat je to koc ..

                                    Kdyby jenom věděla,

                                                     to co já k ní cítím ,

                                                              možná by mě též chtěla,

                                                                                            měl bych proč zas žíti…… [...]

Milovat znamena odpoustet..
Milovat znamena chapat…
V lasce se muzeme chyb dopoustet,
tezke je ale v mysli tapat,
proc se ty chyby staly
a mou milovanou osobu mi vzaly??

Proc jsi tak blizko a zaroven memu srdci tak vzdaleny,
vzdyt stacilo by pouhe sluvko a most by byl spaleny…
Ten co stoje mezi nami je ale bohuzel kamenny….

Trapim se a boli to,
vyspim se, snad zhojim to.
Bude to dlouha noc,… [...]

13

Praha, rušné město plné výfukových plynů ze spousty aut. Tady na tom místě začíná Liliin nový život. V nové škole se sní nikdo nebaví kdo by se taky chtěl bavit s emařkou? Je tu spousta hoperů, myslí si o sobě jací nejsou borci přitom za nic nestojí. Jak je Li nesnáší … Bydlí hned u parku za co je vděčná. Parky miluje a hned jak vyjde z domu se nad ní … [...]

Vůbec nevím, jak se to mohlo stát…

Vůbec nevím, jestli mě máš aspoň trochu rád….

Své city k tobě musím pořád skrývat….

Nezbývá mi, než se jenom dívat,

jak se slečny pořád perou,

aby mohly být jen s tebou….

Já už to dlouho nevydržím….

Své city prostě nepotlačím!

Slovo autorky: Toto je báseň napsaná zoufale zamilovanou holkou, která je zamilovaná do svého kámoše a stále to před ním tají… Není … [...]