Stál u mostu, volil mezi dvěma variantami, skočit, či zůstat. Rozmítal nad svou minulostí. Byl ve středních letech, v obleku, upravený, očividně bohatý. Vzpomínkami, přejel nad své dětství. Jeho otec byl bohatý člověk, chtěl po něm, aby byl úskočný a dral se dopředu. Zařizoval mu nejlepší školy, aby měl jistý pocit luxusu. On to nechtěl, chtěl se bavit jako jeho vrstevníci. Chodit na diskotéky, na rockové festivaly. Na základní škole, … [...]

Vše začalo na základní škole, přišel k nám z města, už při vstupu do naši třídy nastalo úmorné ticho a všechny spolužačky lápaly po dechu, jenom mně to pořád nedocházelo co se děje..už od dětství jsem byla trochu pozadu , nikde jsem nebyla oblíbená, nikdy jsem neměla opravdové přátelé a byla jsem terčem posměchu,ve třinácti letech se mně ten osudný modrooký kluk zeptal ze srandy zda jsem panna a já … [...]

Ovečky, ovečky, kde je vlk?
Za horami.
Co tam dělá?
Ovečky shání.
Jaké má zuby?
Cení je z huby.
Jaké má oči?
Jak hvězdy v noci.
Jaké má uši?
Pěkně mu sluší.
Jaké má tlapy?
Jsou samé drápy.
Jaký má chvost?
Je dlouhý dost.
Jaký má hlas?
Že postraší vás!

Dětské říkadlo… [...]

Tak jsem tam stál skoro sám a snažil se ze sebe dělat dospělého chlapa. To se ode mne čekalo vždycky a dneska snad nejvíc. Děda by na mne možná byl hrdý, kdyby mně viděl. Ale nevidí, zato já vidím jeho. Ještě naposled, než hrobníci zavřou rakev a dají jeho tělo do země. Zatínal jsem pěsti bezmocí, vždyť ani tenkrát před lety, když jsme takhle s dědou pohřbívali moje rodiče, mi … [...]

Otevřela pomalu oči. Už zase ji ze sna budila ta podivná a přesto tak nádherná píseň. Když ji nedávno probudila poprvé, okamžitě ji chytla za srdce a toužila ji slyšet znovu a znovu. Od té doby každou noc ji probouzela a ona poslouchala – fascinovaná a okouzlená z té hudby.… [...]

Člověk se neustále mění, lidé jsou pořád stejní.… [...]