Je krásné žít ve vzpomínkách, o kterých víme, že si je jednou zas budeme moci oživit.

Srdce ale uvnitř pomalu puká, když víš, že už se nám nikdy nevrátí. Že to, co jsme tenkrát zažili, byli tak nádherné, přesto nenávratné chvíle, dnes už plné pouze bolesti.

Známý ten pocit štěstí, když těší nás každého rána, a srdce buší nedočkavostí, až budeš moc otevřít své oči a spatřit to, nač pokaždé … [...]

Zlo nekončí proneseným slovem. Jeho cesta je tím teprve zastoupena. A rány se nehojí tak lehce, jak snadno kámen opustí dlaň.… [...]

Fantazie je prostředníkem k nekonečnosti… [...]

Krása je políbení se lásky s hrůzností.… [...]

Všechno má svou krásu, ale ne každý ji vidí.… [...]

Ďábel je optimista, jestliže si myslí, že může lidi udělat horšími.… [...]