Drazí čtenáři,
rozhodla jsem se přispět do studny vašich fantazií svým malým, skromným dílkem Magic World, na jehož počátku byla jen obyčejná dětská hra. Hra o válce mezi dobrem a zlem, o Smrti, věštkyni a jednom proradném šlechtici, který mezi tím vším svádí boj o vlastní vítěství.
Postupem času prvotní myšlenka zanikala v záplavě mých nápadů, zrodil se cyklus Magic World, svět plný magie, nadpozemských bytostí, mágů a jejich ustavičného boje za právo o život, za dobro, i za zlo. Vznikly klany, skupiny, rodiny… všechny, které mají svůj vlastní příběh a vlastní válku.
Zobrazit celé…

Představte si, že máte na výběr mezi dvěma světy.

To co tolik milujete je hned vedle vás ale až za hlubokou propastí. Dokážete ji překonat?

Zvlášť těžké to může být, když po tom jak zavřete oči míváte nebezpečné zdání.

První vydání, nebo spíš epilog.

Nebezpečné zdání - Epilog

“Vesmír vždy stojí při nás, když jdeme za svými sny, jakkoli hloupé by se mohli zdát.

Jsou to naše sny a jen my víme, jakou cenu za ně platíme.”

Paulo Coelho

“…Vždy jsem si myslela, že narodit se s darem a být výjmečná je jen předpoklad, jak v životě vyhrát.

Mýlila jsem se.

Nikdo není předurčen být víc, no málokdo si je vedomen toho, že propasti, které jsme vytvořili mezi lidmi nejsou skutečné. Nemáme právo soudit. Dle ničeho.
Sme jenom lidé a život máme pujčený. Můžeš a taky to nemusíš pochopit. Jen jedno si pamatuj, nechtěla jsem ti ublížit. Už se to víc nestane, naše osudy už se nesetkají, slibuji. Já slibuji. I kdybych to viděla, nikdy se to nestane skutečností. Za svůj život už umím ovládat, to co mám darem. Zabráním další chybě. Protože kolem nich se to točí. Žijeme jenom z našich chyb.
Doufám, že jich uděláš ještě hodně. Abys mohl žít lepší život než já, napořád.
Zobrazit celé…

Bylo krásné barevné ráno a já jsem se procházel zdánlivě nekonečným mořem královských zahrad. Obklopovaly mne mračna pylu nejrůznějších barev a vůní. Ačkoli jen pohled na udržované, ale i volně rostoucí, záplavy barevných květů hřál, přitáhl jsem si plášť blíže k tělu, abych se ochránil před mrazivým větrem, který až sem do lesů Lä qeur přináší chlad a občas i sníh z Kurlamských hor. Tuto krásnou podívanou přerušil zvuk podobný lusknutí, pří kterém se objevil kousek ode mě na zemi zelený kruh. Vyčkal jsem, až se přemístění dokončí, ale pro jistotu jsem svou pravou rukou sklouzl pod plášť a položil ji na pozlacený jílec meče, který prozatím v klidu odpočíval v kožené pochvě přesně na něj šité. Čekal jsem jen moment, než se zahradou rozlehlo další, mnohem hlasitější lusknutí a v kruhu se objevil dobře vyzbrojený elf, patrně člen královy osobní ochranky, který rychle pozvedl ruku se zlatým prstenem s krásně zářicím smaragdem na kterém měl vyrytý symbol, který mou domněnku potvrdil, symbol samotného krále.
Zobrazit celé…

Samota na kraji lesa vypadala opuštěně. O dvě míle dál se však nacházeli dva lidé.

Anthony pádil rychle jako vítr a za sebou táhl svoji dívku. Stmívalo se. “Anne, pospěš!” Anthony zoufale pohlédl na tmící se oblohu. Anne neodpověděla, protože sotva popadala dech. Vyběhli z hloubi lesa na menší planinku, ale ještě jim zbývala do cíle celá míle. Již byla naprostá tma, ani měsíc nesvítil, protože ho zakrývaly mraky. Anthony běžel jako o život, věděl, že tady jde o život, o život jeho milované Anne. ‘Zůstaň tam, mráčku, zůstaň ještě chvíli’, prosil Anthony zoufale nemilosrdně se pohybující mrak.

Již měli samotu na dohled, když vtom mrak definitivně odkryl zářící úplněk; Anthony zaúpěl a pustil Anne. Chtěl na ni ještě vykřiknout “Utíkej! Schovej se!” ale z hrdla mu místo toho vyšlo zavytí a hlavu při tom zvrátil k měsíci. Anne ztuhla hrůzou; před sebou viděla ohromného vyjícího vlka, jehož náhle krvelačné oči se zaleskly ve svitu měsíce. Teprve když vlkodlak upřel pozornost plně na ni a se zavrčením se přichystal ke skoku, nohy se jí samy od sebe rozběhly tou největší rychlostí, jaké byly schopny, a rovnou k samotě. Vlkodlak znovu zavrčel a několika skoky ji dohonil, potom skočil před ni, až se musela zastavit. Samota nyní stála tak blízko! ‘Potřebuju čas’ zoufale si pomyslela Anne, ale nic prakticky užitečného jí ta myšlenka nepřinesla.
Zobrazit celé…

„Z nohy na nohu, krok za krokem, pomalu, a teď skok. Jemně dopadnout a běžet dál…“ Opakuje si tiše v hlavě. „Támhle je…“ Pozvolna vytahuje luk, míří. Levé oko zavřené a druhým se dívá přímo na cíl. „Hlava? Ne radši tělo… Tam to bude lehčí.“ Bestie se sklání nad kořistí. Netuší, co se v křoví za ní ukrývá…

Lehce si líže koutek rtů a pomalu, jakby mdlobně, uvolňuje pravou ruku. Ozval se svist a ihned nato řev. „Zásah… Škoda že ne tam kam jsem chtěla.“ Podotkla a vynořila se z křoví, jako ryba z vody. Vlkodlak se dal na útěk s šípem v rameni. Ignoroval bodláčí. To mu nevadilo. „No né! Kam to běžíme?“ Řekla klidně a z toulce vytáhla šíp zakončený podivnou bambulkou. Zamířit a pal.

Trefa. Strom, asi metr před bestií, zazářil jasným světlem. Bestie se lekla a ihned se dala zpět vstříc lovkyni. „Zářivý prášek jako vždy funguje.“ Zašeptala pro sebe a skrčila se v porostu. Opatrně vyndala dva lesklé, stříbrné meče…

Zobrazit celé…

1   Kapitola 1.

,,Laro!Larooooo!“
 křičí Sam na svou kamarádku.Marně.Ustaraně doběhne až k ní.
 ,,Laro?Jsi v pořádku?“
 zeptá se jí takovým zvláštním hlasem až to Laru vytrhne ze snění
 ,,Co?Promiň jen  jsem myslela na Codyho“
 podotke Lara smutným hlasem a podívá se na Sam velkýma smutnýma očima.
Zobrazit celé…