Bylo krásné barevné ráno a já jsem se procházel zdánlivě nekonečným mořem královských zahrad. Obklopovaly mne mračna pylu nejrůznějších barev a vůní. Ačkoli jen pohled na udržované, ale i volně rostoucí, záplavy barevných květů hřál, přitáhl jsem si plášť blíže k tělu, abych se ochránil před mrazivým větrem, který až sem do lesů Lä qeur přináší chlad a občas i sníh z Kurlamských hor. Tuto krásnou podívanou přerušil zvuk podobný lusknutí, pří kterém se objevil kousek ode mě na zemi zelený kruh. Vyčkal jsem, až se přemístění dokončí, ale pro jistotu jsem svou pravou rukou sklouzl pod plášť a položil ji na pozlacený jílec meče, který prozatím v klidu odpočíval v kožené pochvě přesně na něj šité. Čekal jsem jen moment, než se zahradou rozlehlo další, mnohem hlasitější lusknutí a v kruhu se objevil dobře vyzbrojený elf, patrně člen královy osobní ochranky, který rychle pozvedl ruku se zlatým prstenem s krásně zářicím smaragdem na kterém měl vyrytý symbol, který mou domněnku potvrdil, symbol samotného krále.
Zobrazit celé…