Nezkrývej dále své emoce pod roušku samoty a beznaděje. Hrdě pozvedni hlavu se slibem danným sobě,že objevíš smysl budoucna. Čas bezohledně ubíhá vlastním směrem, přičemž nezastaví, nezpomalí a ani o setinu vteřiny se nevrátí zpět. S dominantní sólovou jistotou jasného vítěze se vysmívá naivním hlupákům, kteří si troufale a mylně lžou, že oni jako vyvolení zasáhnou do dějin a poprvé dokáží to, co žádný smrtelník.… [...]

Učinil jsi ze mě nejštastnějšího člověka na zemi i ve vesmíru.Ničeho nelituji, pouze srdce mi umírá žalem, že ten nevšed- ní zázrak trval pouhých pár dní.Teď mám mnoho otázek, bohužel však ani na jedinou neznám pravdivou odpověď.Namáhavě přemýšlým o mé jakékoliv vině.Slzy smáčí mé tváře toužím je zastavit, ale neposlouchají.Není lehké zjistit, že tak velmi brzo máš pocit, že Tvé přiznání k naší nádherné lásce bylo unáhlené.Nedokážu utlumit svůj vroucí … [...]

My dva si nemůžeme nikdy rozumět. Mezi námi není láska,není sex ani vůbec žádný cit. Snažíš se utíkat před pravdou,kterou známe oba. Nejsem tou,jenž miluješ,na kterou myslíš a se kterou toužíš být. Tvé srdce,emoce,něžnosti,přízeň i duše,patří JÍ! Už si přestan lhát a nebraň se,kouzelné síle lásky,která ovlivňuje celé Tvé nitro. Se zdánlivou nadějí usuzuješ,že Tvá muka a trýzeň zmírní čas a nový záblesk hvězdičky,kterou jsem se stala,bohužel JÁ.… [...]

Tohle je věc,kterou vážně miluju,ale opra-vdu.Je šíleně vzrušující,procházet se po u-licích oblečená do úplně průhledného trič-ka.Uctyhodnou délku mých nohou,navlečených do tmavých punčoch s velkým děrováním,vý-razně umocňuje kratoulinká sukně.A kdyby náhodou nějaký z mužů,nedisponoval ostří-žím zrakem,jistojistě nepřeslechne hlasitý klapot loďiček s vysokým podpatkem,jako Petřínská rozhledna.Jedině takhle si já dokážu naplno prožít procházku městem… [...]

Můj neustávající zmatek a pochyby nadále odolávají snaze,ukrývat před okolím slzy a hořký smutek.Zvládnu svou urputností nelehký úkol,až objevím správný a jediný cíl,jenž pochopím.Nejprve tudíž zmapuji a utlumím lákavé vzpomínky,které trefně využívají sebemenších skulinek vedoucích k mysli,emocím a srdci.Přičemž nenásilně,ale účelně připomenou kouzelně čarovné minuty minulosti,budící ve mě rozteskněné pocity.
Možná,že ozval se hlas mého druhého já?
Ptá se snad ? Ano ptá:,,Pokud mi zdělíš, jediný pádný důvod, proč trváš … [...]

Tyto řádky vyjadřují stavy mého srdce a vnímání prožívané v posledních dnech.Neumím přesně popsat své pocity mluveným slovem,ale psaním naštěstí obhájím zřejmou situaci mé mysli.Tvá blízkost vyvolává štěstí,žal,smutek,smích i bolest.Nedobrovolně přiznávám totální zmatenost v sobě samé.Nekonečné čekání mi otevírá hlubokou propast,v níž nelze stanout na pevné zemi,či objevit záchytný bod.Vítězství patří zákeřným citům,před vyděšeným rozumem.Nemusím se však obávat pozdějších výčitek,při vzpomínce na vzácný zázrak,protože už dnes s jistotou vím,že-Nikdy nezapomenu … [...]