Hledám, hledám lásku,

hledám její zdroj,

hledám jedno srdce, duši,

polibků celý roj.

Hledám moře dotyků,

a zemi krásných citů,

hledám radost života,

hledám jeho smysl.… [...]

Kdyby si mi své srdce dala,

svoji lásku věnovala,

kdyby si mě vidět chtěla,

kdyby si mě objímala.

Kdyby si mne pohladila,

kdyby si mě líbala,

kdyby si mi říkala,

že jen pro mě bys dýchala.… [...]

Slunce klidně zapadá,

a já stále více propadám teď svému smutku.

Tma kraj zvolna napadá,

a já  zase útápím se ve svém smutku.

Hned vzala si mě samota,

když jsi navždy odešla,

a mučí duši mou.… [...]

Tak usměj se už pro mne,

příjdi ke mě blíž,

mé srdce už není svobodné,

po čem touží dávno víš,

Tak usměj se už pro mne,

podej mi ruku svou,

vyslyš moje přání,

staň se mojí jedinou.

Nejraději ihned zastavil bych čas,

abychom byli navždy spolu,

pak posatavil bych věž ze všech světa krás,

a ty bys byla navrcholu,

to pro tvou krásu, která dotýká se hvězd,

a tak prosím … [...]

Jednoho předvánočního dne se malí smrček potuloval po lese. A tento smrček se jmenoval Toňa. Šel krutou vánicí a nevěděl kde je. Pomaloučku se stmívalo, ale Toňa nevěděl kudy domů. Tak šel a šel až ml všude rampouchy, ale najednou v dálce zahlídl světýlko, které se stále přibližovalo a najednou se rozdvojilo. Neustále se již dvě světýlka přibližovala a najedno něco silně zatroubilo. Toňa nevěděl, co to bylo ani nevěděl co … [...]

Jsme kvintesencí toho, co je ve zvířatech dobré a zlé.… [...]