,,Takže, minulou hodinu jsme začali hovořit o významném představiteli proletářské poezie, jehož jméno zní…“ ozýval se hrubý hlas našeho češtináře. Jeho oči nyní brouzdaly po třídě hledajíc potencionální oběť pro zkoušení pozornosti v minulé látce. Všichni vesměs klopili zrak do učebnic či se tvářili nesmírně zaneprázdnění hledáním čehosi v tašce. Já jsem byla v klidu. Neměla jsem ten pocit, že bych se měla něčeho obávat.
,,On se kouká na tebe!“ upozornila mě šeptem Monika. Opravdu. Zkoumavý pohled se vpíjel do mě. Neodvrátila jsem se. Čekala jsem, jak se zachová.
,,No, Hájková?“ promluvil ke mně tiše.
,,Jiří Wolker.“
,,Správně.“
Zobrazit celé…