ve volném překladu znamená theatrum dividum něco jako divadlo boží. v pojetí čistě hmotném se myslí tento svět, což napadlo každého jako první, avšak ta skoro koule po které prochází se na několik miliard lidí není divadlem samotným, nýbrž pouhými kulisami, ergo prkny, co znamenají…svět?
samotné divadlo bytí počíná se tvořiti s narozením. jakmile poprvé světlo tohoto světa spatřím, přes všechen ten prach, placentu a zdi kolem, počnu oddávat se nevázanému řevu, kterému nikdo za mák nerozumí. nepamatuje si nikdo jeho první slova, snad našel někde v zápisníku rodičenstva svá slova první mateřská, byť samotný křik, pláč, smích dá se nazývati slovy.
už od pradávna koumali naši předci o rychlosti komunikace. vymysleli jsme-my, coby homó celkově-řadu označení pro různé předměty. vymysleli jsme název pro životně důležité věci, jako je voda, nebo pozor!, ale kde se vzal jazykový výraz pro cit? když chci varovat, vyjde z mých úst zvuk-slovo-a každý hned ví, že má zbystřit smysly. stejně tak každý ví, jak vypadá voda, ale jak dotyčný chápe lásku?
Zobrazit celé…

rec smutně, nuceně___________stále v očích tvých vidím jen hřích
______________________________hřích rozzlobených rukou,
______________________________co sunou se po chladné čepeli,
rychlý křik____________________jak kapky krve z ran na prstech po oceli přejeli!!!

nechť kytary rozezní své struny, jen ať reprobedny duní. nechť bubny rezonují sklem, nechť všechno lehne popelem. Nechť basová kejtra z svých tučných strun drnčí jak jeřáb vážící několik tun a nechť bůh hlubokých tónu dopřeje nám hromu!
Zobrazit celé…

Od mala mi říkali, že chovat se mám líp,
že maskáče jsou pro sráče, že na housle mam znít.
Že spisovně mám mluviti, že jsem jiná třída,
že náš rod je něco víc (chrč->) NO TO JE BÍDÁ!—-

instrumental refrén

ref:
Celá společnost je nasraná—–
však já mám zachovat klid!
co je to za fakaná—–
vypadá že tu nemá být!
Holka tetovaná—–
naučí mě jak mám žít.
Všichni sou zmámený prachamá—-
Doma nejhůř, všude líp!
Zobrazit celé…

no - asi takhle - sám sem to vymyslel - sám končim lidičky
ač se někomu můžě zdát smajl nevhodnej, stále an něm trvám. sice je pravda, že bych se měl cítit maličko ukřivděně, páč sem pro vás něco chtěl udělat a nějak prd z toho a to prosím ne mojí vinnou, ale když je celkový nezájem o věc a spol. sám to prd právě že zmůžu tééédy:

OFICIALNĚ PROHLAŠUJI PROJEKT SPI-SPI ZA UKONČENÝ

z důvodu celkové neaktivity obecenstva

já jen tak pro info, aby nebyl bordel vono je totiž těžký scházet se na chatech po 3, když jich mělo přijít 15 a spol osobně to beru jako zkušenost, tedy: DĚKUJI VÁM

časák asi krachnul, že? delší dobu jsem tu nebyl, ale nějaký epes rádez ohlas to tu nemělo. jako takhle: mě přišlo dobrý šířit uměni ( a seru na uvozovky) delší dobu jsem sem jaksi nepřispíval, že? -PROČ? no já nevím, třeba že nebyl čááás? jasně že nebyl! taky jak si má člověk najít čas, když je furt mezi lidmá, furt se baví a FURT SI NEMŮŽE VYBAVIT NIC CO NAPSAL -tákže když někdo někdy žekne “vole zarecituj” já se zmůžu na blues nebo máchu, ale z mý původní tvorby si nepamatuju nic - asi píšu moc složitě i sám pro sebe…. co to kecám?!
alzooo, asi bych si hodil vazbu. jako - vono neni těžký nechat si hodit text do pevný červený kožený vazby se zlatým písmem - težký je dostat to mezi lidi. nechci na svym talentu vydělávat - prostě umění (dle mě a ne dle učení proletářů) má člověku přinést únik z tohohle světa, do světa dokonalosti, má mu přivodit depku, nebo naopak opojení. má ho vzrušit jak duševně tak (někdá) i fyzicky. umění samo o sobě  je pro mě něco, co pomáhá člověku přežít v tomhle “světě”.
Zobrazit celé…

Místo neznámé, Indie
léta páně -400

„Ridzja? Ten starý podivín? Slyšel jsem o něm. Prý žil mimo lidi jen se svými kytkami. Byl to šílený bylinkář. Dřive prý léčíval lidi z okolních měst, ale od té doby co začal s květinami v jeho zahradě i rozmlouvat, přestali k němu postupem času všichni chodit. Nakonec ho prý našli prolezlého červy v jeho sídle.“

„Ono to popravdě bylo jinak, velectění pánové“ vmísil se do řeči mladý klučina, co nejspíše pracoval jako nosič. Muži se na něj podívali a trochu pobaveným, přesto arogantním tónem ho vybídli, aby pokračoval.

„Byl jsem jeden z těch, co ho našli. Když jsem se poptával okoli…

Zobrazit celé…