Příběh ze života – Už jsem doma, maluju a mám psa

„Měl byste co nejdříve přijet. Dělali jsme co jsme mohli… ale výsledek je nejistý… rozumíte…“ Volali mně z jihlavské nemocnice. Bratr měl automobilovou nehodu. Prodělal už druhou velice riskantní operaci.
„Byla tu policie, něco se jim nezdálo,“ povídá doktor do telefonu.
„Pane doktore, ono je to složitější. Já i policie si myslíme, že brácha chtěl spáchat sebevraždu. Vědomě sjel s autem v plné rychlosti do lesa.“


Bratr před lety přišel o práci (která ho bavila), nastoupil do jiné (která ho nebavila), přišel o manželku (která ho taky nebavila), přišel i o děti, na kterých mu záleželo nejvíc. Jeho syn je v Austrálii, dcera v Kanadě.
Začal chátrat on i jeho byt. Z nudné těžké práce a ze samoty dostával deprese. Pořádně se opřel do chlastu, až se propil do první ligy. Alkohol ho hnusné práce zbavil – vyhodili ho… pohár zoufalství přetekl.

Jel jsem se tenkrát do nemocnice s bratrem vlastně rozloučit. Celou cestu jsem si v autě nadával. „Udělals pro bráchu dost, ty blbče blbej?“ Deset let mne ani matku do svého zdevastovaného bytu nepustil. Vždycky měl výmluvu, raději jezdil do Jihlavy za námi. Na naše dotazy, jak se vlastně životem protlouká, měl stále stejnou odpověď: „Co se staráte? Bezdomovec nejsem, …sám se uživím.“ Že pije čím dál víc, to jsme s matkou tušili, ale tohle téma bráchu dráždilo nejvíc. Postupem času jsme ho přestali dráždit. Budeme mít na jeho smrti vinu? Já myslím, že určitě. „Jsem idiot!“ řvu na sebe celou cestu autem do nemocnice.

Publikováno se souhlasem autora: Aťan (server online-pribehy.cz děkuje)

Nepřehlédněte

• Příběh ze života – Zabil jsem člověka
• Příběh ze života – Rockové vzpomínání
• Příběh ze života – Vy pálíte knihy, paní Horáčková?
• Příběh ze života – Paní Horáčková, přiznám se vám bez mučení…
• Příběh ze života – Paní Horáčková, nerozčilujte se…

Příspěvek publikoval/a: admin

Kategorie: Příběhy ze života

Profil uživatele: admin

Klíčová slova: A, Aťan, Život

Zobrazit vše od autora: admin

 Vytisknout příspěvek