Když na tebe myslím a sluníčko ještě vysoko na obloze svítí.. zdá se mi že není krásnějšího kabátku na světě než na louce rozkvetlého kvítí.
Když na tebe myslím tehdy, co noc začne halit den do tmy a hvězdy už na nebi tichounce září… pláču žalem láskou i štěstím a malé perličky mi stékají po tváři.
Tvé srdíčko dává tomu mému neskonalou sílu, abych výdrž měla v učení i chuť k dílu. Tvé city které tak maličko mi dáváš znát, neboť se bojíš zklamání, ty mi pozvolna háčkují křídla až jednou nasbírám sílu k létání.
Chtěla bych stále dívat se ti do tvých očí… neboť…
To kdo jsi a co mi dáváš svou přítomností ze mě dělá blázínka který jednoho dne prostě skočí.
Nepřehlédněte
Příspěvek publikoval/a: jeanette
Kategorie: Básně, Příběhy ze života
Profil uživatele: jeanette
Klíčová slova: Láska
Zobrazit vše od autora: jeanette
Profil uživatele: jeanette
Klíčová slova: Láska
Zobrazit vše od autora: jeanette
Příspěvek byl publikován Pondělí, 5. Října 2009 v 10:58 večerního času.
Je zařazen v kategorii Básně, Příběhy ze života.
Je zařazen v kategorii Básně, Příběhy ze života.
A joo ujde to ;O)**