Loading ...Jsi rytíř v blýskající se zbroji. Jedeš na koni a vidíš vlastní prapor jízdy za tebou. Proti vám stojí nekonečné pluky nepřátel. Je vás sice jen hrstka, ale na to nemyslíš. Chceš ochránit vlastní rodinu, děti a přátelé.
Zvyšuješ tempo. Klus se mění ve cval a několik desítek stop před nepřátelskou řadou v trysk. V uších ti tlumeně hučí bubny a rohy. Zástava tvého praporu se sklopí. Těsně před řadami všichni nepřátelé vztyčí kopí. Teď je to jen o štěstí, říkáš si. Zavřeš oči o vjedeš do nepřátel. Než se vzpamatuješ z prvního úderu uvědomíš si, že ještě jedeš na koni a ještě můžeš dýchat. Už jsi dávno pustil kopí, které pravděpodobně uvízlo v nějakém kopiníkovi.
Vytasíš meč a se řvem tneš po hlavách nepřátel. Jejich helmy a lebky moc nevydrží. Nezapomínáš na všudypřítomné a pro vřavu neviditelné šípy. Teď už bojuješ o život. Jeden šíp se to zapíchne do nohy. Využijí tvého úleku a ztráty rovnováhy. Háky tě sundají z koně a… dotlučou tě. Nebudeš se moct ani bránit. Uvidíš vlastní krev a vnitřnosti na jejich zbraních.
Budeš tam ležet a sledovat padat z koní další lidi, Přátele, bratry, sestry. Na vlastní oči uvidíš jak je omračují a zabijí.
Neměl jsi štěstí, dožil jsi se konce bitvy. Prohráli jste a ty teď ležíš v blátě a ve vlastní krvi. Uslyšíš kroky a vřřřts a zase kroky a vřřřts a zas. Mezi tím vším nářek lidí, ne nepřátel ale lidí, kteří před tím stály při tobě, nebo proti tobě. Teď už proti sobě nechrlíte sprostá slova. Teď na sebe hledíte očima zalitýma slzami bolesti a říkáte si “ Mohli jsme být klidně přátelé, sousedi“. Jeden bývalý nepřítel tě chytí za ruku. Jsi za to vděčný.
Vřřřts, vřřřts. Všechno tě bolí, jakoby tě za živa vařily. Oči se ti zatmívají. Přeješ si už konečně umřít, ale nic. Ještě furt zřetelně slyšíš. Otočíš se ke zdroji zvuku a jedním okem, které ti zbylo, vidíš jak bojiště obcházejí zbylí nepřátelé a doráží kopím ty co ještě nedodýchaly. Přijde k tobě. Vidíš, že se na tebe kouká. Vidí že jsi živý. Moment strašného strachu. Jaké to bude? Co je po TOM?
Zvedne kopí…. a ty řekneš:“Počkej!… (máš strach, ale víš, že ti bude líp ) Díky příteli…“ a vřřřst, zarazí ti kopí do srdce.
Konečně, vznášíš se nad svoji mrtvolou. Nahý, tak jak tě Bůh stvořil. Tady nejsou nepřátelé tady jsi jen ty. Stoupáš a vidíš bojiště. Plačící ženy. které poznávají své blízké, manžele a siny….. Konečně volný. Už tě nic nebolí, netrápí…
Nepřehlédněte
Příspěvek publikoval/a: Jan
Profil uživatele: Jan
Klíčová slova: Rytíř, smrt, Středověk, Život
Zobrazit vše od autora: Jan
Je zařazen v kategorii Povídky a Příběhy.
Váš server Online-pribehy.cz - literatura, liter, literární doupě, litera, Citáty, Citáty o lásce a přátelství, Příběhy, Milostné SMS, Zamilované SMS, Výroky slavných, Přísloví a rčení, Básně, povídky, láska, zamilované sms, lidé, krása, příroda, život, moudrost, fantasy, pohádky, horor, sci-fi
Loading ...
Poslední komentáře