Příběhy ze života – epilog? :-D

časák asi krachnul, že? delší dobu jsem tu nebyl, ale nějaký epes rádez ohlas to tu nemělo. jako takhle: mě přišlo dobrý šířit uměni ( a seru na uvozovky) delší dobu jsem sem jaksi nepřispíval, že? -PROČ? no já nevím, třeba že nebyl čááás? jasně že nebyl! taky jak si má člověk najít čas, když je furt mezi lidmá, furt se baví a FURT SI NEMŮŽE VYBAVIT NIC CO NAPSAL -tákže když někdo někdy žekne „vole zarecituj“ já se zmůžu na blues nebo máchu, ale z mý původní tvorby si nepamatuju nic – asi píšu moc složitě i sám pro sebe…. co to kecám?!
alzooo, asi bych si hodil vazbu. jako – vono neni těžký nechat si hodit text do pevný červený kožený vazby se zlatým písmem – težký je dostat to mezi lidi. nechci na svym talentu vydělávat – prostě umění (dle mě a ne dle učení proletářů) má člověku přinést únik z tohohle světa, do světa dokonalosti, má mu přivodit depku, nebo naopak opojení. má ho vzrušit jak duševně tak (někdá) i fyzicky. umění samo o sobě  je pro mě něco, co pomáhá člověku přežít v tomhle „světě“.

když mám problém, vypíšu se, kdo by to tu nevěděl?! kdo to neví, už ví a kdo to vědět nechce mi může voholit záda!  mám problém? jéje, těch je, ale proč tím zatěžovat ostatní?!

jééééédnoduše řečeno, sečteno podtrženo, nevídáno neslýcháno, ospalej sem každý ráno. a kdo ráno vstávat nemusí, jen ať si to okusí – celej den spim v lavici! a co se děje když se probudim? škola neni – padla – jede se dom, tady se drtim abych dohnal to co jsem zaspal a jdu zas spát tááák pozdě a tááák unavenej, že spim zas další 45 pak 10 minut vzhůru pak 45 spaní pak 15 minut vzhůru pak pak pak furt to samý. a právě to je ten problém a právě teĎ to začne pomalu dávat smysl (kdo mě znal, dočetl se až sem a za to chválim )

protože je můj dosavadní život neuveřitelná kopie dnu po dni, hodil sem se marod. psal sem si, četl, hrál, spal a … jedl? a jednoduše řečeno sem dal do kupy tak obrovskou haldu dat, že nevim co s tim a jediný co mě napadá je ta vazba. jenže to je vono, kdo by chtěl vazbu, když má VĚTŠINU tady? kdo by chtěl vydat něco od někoho, kdo nemá jméno eventuélně jak by řekl pepa co pro to mam dělat já?

inspirace sou mraky – mraky témat, mraky rozdělanejch věcí mraky mraky mraky a bílý myšky (zas pochopí jen ti co četli oblaka ) jako mě osobně se zdá, že sem toho sepsal dost. sem hladovej pes – hodí mi někdo kost? lidí – bez metafor – ví někdo jak mi helfnout? rád bych psal i pro ty co nemaj net a rád bych si představoval, jak si mě někdo čte před spaním, aby zažil další noční můru, nebo jak si lidi předávaj mojí dílo jako výraz nejhlubší nenávisti neví někdo co s tim? nemá někdo zkušenosti? nemá někdo kompetence?  nemá někdo tušení, kam sem hodil druhou ponožku?!

Nepřehlédněte

• Básně – Hlasy němých
• Úvahy / Myšlenky – Dvě Q – dvě rozdílné cesty
• Příběhy ze života – Vita Mea
• Úvahy / Myšlenky – tři tečky a theatrum dividum
• Romány – Láska až za hrob?

Příspěvek publikoval/a: staggy

Kategorie: Příběhy ze života

Profil uživatele: staggy

Klíčová slova: P, Psycho, staggy

Zobrazit vše od autora: staggy

 Vytisknout příspěvek