Příběhy ze života – D D D D Dnešní den

no hele páč se na webu tenhle článek objeví zas až za tejden, vězdte, že je právě 19týho. čtvrtek jak vyšitej a já si tu ležim v posteli – vedle ní kýbl na blití, komp na psaní, plyšák na vybití zlosti a čaj…k zblití. a vůbec celej dnešní den se nesl v tomhle stylu – sem nemocnej sem nemocnej – chytl sem vir!

ráno vstanu. den jako každej jinej. v pevný víře že bude stejně hnusně monotonní jako všechny předchozí, stopnu budík na mobilu, obleču se, umyju, vymočim a letim nakrmit krysy. mazlíkové už sedí na zadních a vyhlížej mě. dostanou zrní, aso, sejra, párkrát se lísnou a dou žrát. no a pak du žrát já. s vědomím toho, že od 6:30 mam až do 9:00 tělák doplním sacharidy a bílkoviny v podobě mléčné řýže z rakouska a müsli z číny.

jede se k tělocvičně. stoupnu si opodál a kývu hlavou na hudbu co mi zní v hlavě. žádný sluchátka – jen vzpomínka na song co mi pomáhá přežít těch pár minut a porot si o pamatuju. přiběhne ke mě týpek 150 kilo 150 centimetrů 0,150 IQ a začne do mě hučet. monotonnosti, ach jak tě miluji. dostat tě do rukou, vvamyčkám z tebe život!!!!!! týpek dostane ránu do trujuhelníku a chytnu ho za krk. příde učitel tak ho pustim a du se převlíct páč už nám konečně odemkl tělocvičnu.

s neuvěřitelnou radostí zjistím že sem doma nechal stahováky na kolena. obleču se a vlítnu do tělocvičny. stáhnu umyté vlasy, které se během následujících dvou hodin slepí v chuchvalec mastnoty. Bubli bubli

rozcvička spojená s posilováním a během trvající 45 minut.
Bubli bubli definito – letim na hajzly, odklopim dekl, přiklopim hlavu a zadělám celou mísu. ihned okolí provoní čpavek a mléčná rejže. tak jo. de se cvičit

Florbal. popoběhnu a cítím se lehce. mám horko v uších. zvuky ke mě doléhají z dálky a srdce mi tluče nepravidelně. vybránim svůj prostor od protivníkova útoku a bubli bubli. zahazuju svou hokejku v dááál. …

konec těláku. převlékám se do školního s myšlenkou, že jsem se jen přehřál. venkovní chladný čistý vzduch mi pomůže. vylezu ven. kolem porjede žigul plně naložen snad 20 našimi romskými spoluobčany. za nimi se valil mrak městckého ovzduší černějšího jak má duše.zadrživ dech pohlédnu vzhůru. nebe bylo žluté jako barva raní moči, když večír před ttim piju mulťák. svět se mi zhoupl jako kapka potu baziské tanečnici z koz při oslavách v Riu. zapřiv se pevně o stěnu pohlédnu na včerejší večeři. tak jo. tak bubli bubli no.

dojdu do školy. padnu do lavice. čakí dám pusu na čelo s vysvvětlením proč JEN tam. a myslete si radši, že ten odstavec co příjde teĎ je výmysl. páš sem měl prázdnej žaludek, dal sem si šátečky – sváču. vstanu. bubli bubli – chci vyletět ze třídy. bohužel než sem stihl otevří dveře, otevřela je učitelka. vlítl sem na ní. třídnice v pevných deskách, jež učitelka držela, se mi pevně tzaryla do břicha. takže sem z poloviny naplnil kapucu učitelce a z poloviny mísu, až semk ní doběh.

ok ok. oběd. dojdu si tam. copak je dnes k jídlu? špagety s nivou a šišky s mákem. žral bych až bych brečel. -> samotný sůchý špagety a vlhký oči nad tím že sem to zas odsr… já. dojdu do školy. sednu. vytáhnu ajinu, otevřu jí.

zavřují, zandám ajina, vstanu, letim na hajzly. tentokrát mi všichni milerádi uhli.

jedu dom. metal otřásá autem, abych se trochu odreagoval. nemůžu spát. mám hlad. nemůžu jíst- hned to jde ven. nemůžu koukat na televizi – nic tam neni. nemůžu si psát s lidma – všichni jdou zejtra do školy. jedinej kdo mě tu drží při životě je joohi. tímto skláním poklonu této mladé dívce, kvůli níž píšu věty o ní spisovně a bez vulgarizmů. což je u mne pocta nejvyšší celej den stál dnes za starou belu, ale ona dokáže člověka podržet a navíc je furt o čem se bavit. picáj ty metloško

Nepřehlédněte

• Básně – Hlasy němých
• Úvahy / Myšlenky – Dvě Q – dvě rozdílné cesty
• Příběhy ze života – Vita Mea
• Úvahy / Myšlenky – tři tečky a theatrum dividum
• Romány – Láska až za hrob?

Příspěvek publikoval/a: staggy

Kategorie: Příběhy ze života

Profil uživatele: staggy

Klíčová slova: P, Psycho, staggy

Zobrazit vše od autora: staggy

 Vytisknout příspěvek