rec smutně, nuceně___________stále v očích tvých vidím jen hřích
______________________________hřích rozzlobených rukou,
______________________________co sunou se po chladné čepeli,
rychlý křik____________________jak kapky krve z ran na prstech po oceli přejeli!!!

nechť kytary rozezní své struny, jen ať reprobedny duní. nechť bubny rezonují sklem, nechť všechno lehne popelem. Nechť basová kejtra z svých tučných strun drnčí jak jeřáb vážící několik tun a nechť bůh hlubokých tónu dopřeje nám hromu!… [...]

Od mala mi říkali, že chovat se mám líp,
že maskáče jsou pro sráče, že na housle mam znít.
Že spisovně mám mluviti, že jsem jiná třída,
že náš rod je něco víc (chrč->) NO TO JE BÍDÁ!—-

instrumental refrén

ref:
Celá společnost je nasraná—–
však já mám zachovat klid!
co je to za fakaná—–
vypadá že tu nemá být!
Holka tetovaná—–
naučí mě jak mám žít.
Všichni sou zmámený … [...]

Je chladné ráno.Jsem venku v pyžamu ale není mi zima.Připadá mi to divné ale snažím si ten pocit svobody a vzrušení užít.Podívám se dolů na své bosé nohy.Nestudí.Znovu se pokusím rozeznat kde to vlastně jsem.Pak jsem ucítila bolest.Tma.Klid.Ticho.

Probouzí mě studený vánek narážející na mé červené tváře a na zavřená víčka.Otevřu oči.Stojím na balkoně s rukama položenýma na zábradlí.
,,Co tu dělám?“ pomyslím si v tu chvíli.

,,Ehm….Cas?Cassidy?“ mluví na … [...]

Pohlazení, to jediné, co od tebe žádám. Za tvůj letmý pohled bych vyměnila všechno, co mám, jen abych ho viděla znova a znova. Žádám jen úsměv, ze kterého rudnu jako stydlivé dítě. Nemohu si pomoct, jen když vím, že jsi někde poblíž, bije mi splašeně srdce a rozklepou se mi ruce. Nepomáháš mi, když se tak líbezně usmíváš, neboť tvoje radost je mé utrpení. Jsem trochu sobec, nechci tě vidět … [...]

Seznámili jsme se 21.února.

Dnes když tohle tak píšu..bude to skoro 11 měsíců co se známe. Tenkrát bych si ani ve snu nepomyslela, že to dopadne tak, jak je tomu dnes.
Vzpomínám si když sem ho poprvé uviděla. Snědej španěl s čokoládově hnědýma očima…mmm..přesně muj typ..napadlo mě, že je tady asi novej. Pak se na mě otočil se slovy „My se známe ?“ a já se jen přihlouple smála…mm krásnej … [...]

páni a dámové,

již jistě víte, že nemívám ve zvyku psát mnoho spisovně, nebo vůbec hezky česky, ač se o to stále snažím… nýbrž dnes mi byl vnuknut nápad o hodině literky – časopis…

hooodně spisovatelů se dříve orientovalo a řadilo dle toho, do jakého časopisu přispívali, jaký názorový směr zastávali a k čemu nebo komu se hlásili. MY jsme něco, dovolím si říct, jako komunita – píšeme sem, publikujeme … [...]