V pohledném stavení na konci vesnice,
bydlela sedmkrát trestaná světice,
od mládí fandila procházkám v šeru,
na jejich památku vlastnila dceru.
Křehounká dívenka s nosem jak okurka,
červeným od rumu – no prostě Karkulka.
Ráno, když maminka dcerušku… spatřila,
dala jí facku a potichu pravila:
„Rychle si oblékni červenou sukénku,
babička za lesem dostala žloutenku.“
Karkulka:
„Nač je mi maminko červená suknice,
ta jenom přiláká vilného myslivce!
Jestli mě znásilní, … [...]

,,Co to má být?“ trhla jsem sebou, když na mě padla kapka deště. Ležela jsem na dece, slunce pálilo a já se opalovala. Ale najednou se zatáhlo a v mžiku se spustil prudký letní liják. Rychle jsem posbírala svoje věci a vběhla domů. Byla jsem rozmrzelá a neměla na nic náladu. Blbý déšť. Uklidňovala jsem se větou, nač se nechat vyvést z míry takovou zanedbatelnou událostí, když  jsem šťastná! Mám konečně … [...]

Bolest…. Proč jsem ji tak moc chtěla? Proč jsem toužila po tom, abych se mohla trápit po nocích, když sama ležím v posteli a přemýšlím… Přemýšlím o něm…… Proč jsem se tak moc chtěla zamilovat? Po celých šestnáct let jsem toho nebyla shochopna. Stále jsem toužila nasadit si ty pověstné růžové brýle a vznášet se kdesi v nebi. Ale bylo to pro mě nemožné- jako by mi to nikdo nepřál. Myslela jsem … [...]

časák asi krachnul, že? delší dobu jsem tu nebyl, ale nějaký epes rádez ohlas to tu nemělo. jako takhle: mě přišlo dobrý šířit uměni ( a seru na uvozovky) delší dobu jsem sem jaksi nepřispíval, že? -PROČ? no já nevím, třeba že nebyl čááás? jasně že nebyl! taky jak si má člověk najít čas, když je furt mezi lidmá, furt se baví a FURT SI NEMŮŽE VYBAVIT NIC CO NAPSAL … [...]

Rodiče se o mě moc nestarali. Z práce chodily pozdě v noci. Místo lásky mi dávaly peníze . ,,Něco si za to kup, “ řekli a šli do práce. Moc kamarádů jsem taky neměla. Často jsem chodila na diskotéky. Jednou mě oslovil roztomilý a vysoký kluk:,,Nechceš si zatancovat?“Neváhala jsem. Roztáhla jsem pusu od ucha k uchu a šla jsem tancovat. Tvářil se záhadně. Byl jako z jiného světa. Nevypadal jako zločinec tak jsem … [...]

…Snad se čas zrychlil, protože při pohledu na hodiny, bylo už půl deváté.

Slunce bylo dávno za horizontem. Když jsem sledovala prostředí za skleněným výkladem povšimla jsem si něčeho neobviklého. A téhdy jsem ho uviděla poprvé…

2. ROVNOVÁHA

Věděla jsem, že tuhle tvář už znám. Teméř jsem tápěla v tmavých očích.

Byl jako vystřižený z mé vize. Dokonalá iluze. Sen, kterému jsem nepříkládala význam.

Koukal přímo na mě, dokonce jsem … [...]