Místo neznámé, Indie
léta páně -400

„Ridzja? Ten starý podivín? Slyšel jsem o něm. Prý žil mimo lidi jen se svými kytkami. Byl to šílený bylinkář. Dřive prý léčíval lidi z okolních měst, ale od té doby co začal s květinami v jeho zahradě i rozmlouvat, přestali k němu postupem času všichni chodit. Nakonec ho prý našli prolezlého červy v jeho sídle.“

„Ono to popravdě bylo jinak, velectění pánové“ vmísil se do řeči mladý klučina, … [...]

Praha, Česká Republika
léta páně 2000

„A jak ses sem dostal ty, starej?“

Těch několik zapáchajících, podnapilých, přesto na kost promrzlých lidí, jež měli tu čest pobývat na nejteplejším místě této zimy, se otočilo směrem k novému členu skupiny.

„Víte, já nejsem tak docela stařík. Je mi dvaadvacet.“

„A to chceš nakecat komu?“
Skupinou prošel dokolečka pobavený smích a láhev rumu. Člověk, jehož věk je nyní sporný se zhluboka napil … [...]

„Dobrý večer.“
Melodický hlas donutil přísně vyhlížející ženu, aby vzhlédla. Její pohled utkvěl na jí neznámém muži, který se opíral o lakovanou desku pultu, za kterým seděla a věnovala se každodennímu papírování. Rty návštěvníka se na ní zdvořile usmívaly.
„Dobrý. Přejete si?“
Žena si nepřestávala nově příchozího prohlížet a hodnotit. Krátké zvlněné vlasy měl protkané šedinami. Nemalé množství stříbrných pramínků spadalo kolem vyrovnaně působícího obličeje, na kterém čas zanechal několik … [...]

Představte si, že máte na výběr mezi dvěma světy.

To co tolik milujete je hned vedle vás ale až za hlubokou propastí. Dokážete ji překonat?

Zvlášť těžké to může být, když po tom jak zavřete oči míváte nebezpečné zdání.

První vydání, nebo spíš epilog.

Nebezpečné zdání – Epilog

„Vesmír vždy stojí při nás, když jdeme za svými sny, jakkoli hloupé by se mohli zdát.

Jsou to naše sny a jen … [...]

páni a dámové,

již jistě víte, že nemívám ve zvyku psát mnoho spisovně, nebo vůbec hezky česky, ač se o to stále snažím… nýbrž dnes mi byl vnuknut nápad o hodině literky – časopis…

hooodně spisovatelů se dříve orientovalo a řadilo dle toho, do jakého časopisu přispívali, jaký názorový směr zastávali a k čemu nebo komu se hlásili. MY jsme něco, dovolím si říct, jako komunita – píšeme sem, publikujeme … [...]

Pouliční lampy ozařovaly protější ulici tlumeným mrazivým světlem, které nadmíru vyhovovalo jeho touze stát se na malý okamžik neviditelným. Namířil si to do postranní uličky a na chvíli se zastavil a pozoroval zpoza rohu kolemjdoucí. Podíval se na svůj kufřík, který ho tak tížil a zahodil ho mezi pytle s odpadky. Pak to samé udělal s oblekem, kravatou a peněženkou. Vzal si z ní jen dvacet dolarů a pohodil ji … [...]