Cesta

Tím proslov skončil. Naposledy se rozevřela skála, tentokrát nahoře. Pak byli všichni čtyři přeneseni do neznámého světa, světa lepidu activ.

Přistáli v krajině suché a širé, za nimi stála malá skalka a před chlapci jako by se rýsovala malá pěšinka. Hoši zůstali stát na místě, Jáchym se posadil na zem a po něm i ostatní.

,,Ani nám neřekl, co vlastně máme udělat,“ řekl Jáchym, zatímco ostatní se … [...]

Začátek

Martin Špáta se narodil na samém konci ledna 1992; byl to klasický ohnivý vodnář – typ záhadný a krásný; znalosti tohoto typu však neměl. Jako každý ohnivý typ měl blízko k filosofii – vždycky chtěl všechno vědět. Ve svém věku však ještě nedošel tak daleko, aby dokázal objektivně posoudit především svou vlastní znalost, což je problém i pro staré zkušené mistry, natož pak pro Martina.

Nyní se zdá jako … [...]

6. Malá rada. Radšej nespievajte, keď to neviete.

Z ríše snov ma vytrhlo ranné ostré svetlo. Rukou som si prikryla oči a pokúšala sa opäť zaspať, ale môj mozog ma odmietol poslúchať a stále musel nad niečím rozmýšľať.

5. Divný rozhovor.

Neveriacky som naňho pozerala. Nebola som si istá, či nemám náhodou vidiny.

„Ahoj,“ pozdravil ma a stále na mňa pozeral bez mrknutia. Bože, prečo mi toto robí, ako ho mám teraz ignorovať, aspoň keby sa prestal usmievať. „Zase mi nebudeš odpovedať? Teraz s tebou udržiavam oční kontakt.“ Z hlasu mu bolo počuť výsmech, ale neprikladala som tomu veľkú váhu.

Sľúbila som si, že ho budem ignorovať, tak sa o to … [...]

Ráno som sa zobudila zavčasu, ten budík som si nastavovala zbytočne. Bolo pol siedmej a ja som bola pripravená vrhnúť sa do dnešného úžasného dňa. Všetko som mala presne naplánované, ráno nákupy, potom kaderníčka, medzitým pauza s kamoškou na káve, cesta k doktorovi po výsledky, rýchlo domov, príprava večere, výzdoby a …TO! Dnes sa môj manžel vracia s dvojmesačnej služobnej cesty v Španielsku a ja sa ho neviem dočkať, ako také malé dieťa. Preto musí byť … [...]

|ξ-ζ-ξ|

Z Prázdneho náměstí se Pavel dostal na tržiště, jedno z těch, kde ještě nebyl. Chvilku se tam pohyboval, trochu sledoval lidi hemžící se kolem stánků i prodavače a jejich zboží.

Tak se dal s jedním pánem do řeči. Byl to takový normální člověk, něco přes třicet let mu mohlo být, chudý, kupoval si jen to potřebné a tak jako smutně koukal na některé věci, jež si nemohl dovolit.

Pavel … [...]