Já. Co jsem já? Člověk? Homo sapiens sapiens? Proč se tímto zabývám? Zabil jsem! Přesně pamatuji na ten hněv. Jak se vše uvnitř vaří. Svět ztrácí racionalitu. Vše kolem je proti mně a nic s tím nemůžu dělat. Vybíjím si vztek na nevinných. Na těch, co se nemohou bránit. A když se nebrání a nikdo kol široko daleko, kdo by mne zastavil? Krev.… [...]

No tak dneska jsem fakt potkala to čemu se říká chandra – a nakoupila jsem dost velké množství – sama sebe se ptám jak je to možný co se stalo nevím odpovím si – co je? co se děje? nevím, nevím, nevím …

Kdybych nebyla zbabělec skončím s tímhle zpropadeným životem a to tak že co nejrychleji, ale jsem zbabělec a život at už je jakkoli složitý miluju tak co … [...]

Za řekou a sedmi horami ležela malá vesnice. Ŕíkali ji Na vršku. Pro dobrý pocit z kopců okolo. Ve skutečnosti byla umístněna v malém údolíčku. Okolo byli kopce s pastvinami a malími lesíky. Navštěšvníci měli pokaždé dojem šplhání do kopce. Posledních 5 minut k první chalupě nebyla ani úlevou. Samotní vesničané se věnovali pastevectví a zemědělství na malích políčkách. Jejich ovce, krávy, malé políčka jim dávala vše co potřebovala. Cítili … [...]

Ráno bylo krásné plné švitoření ptactva. Sluníčko se rozhodlo dělat čest svému jmenu. Okouzlilo svým jasným svytem. Sluneční paprsky dopadali na každého zvlášt. Ukazovalo jim příjemnou tvář. Dělalo lidi lepší. Osvětlilo každou duši jasným svitem.… [...]

Blecha byla uplně malá. Před pár dny se vyklubala z vajíčka. Rozlížela se dokola a její instikty jí vedli k prozkoumání svého okolí. Protáhla si skákací nohy. Udělal pár pokusných skoků. Její malé tělíčko bylo oválné. Hlava se sosáčkem dokazovala její pozdější úmysli. Dokázala hodiny a hodiny vyčkávat na jednom místě. Nepotřebovala svého hostitele moc dráždit. Jen tak aby se kožich v kterém se narodila prokrvil a ona se mohla … [...]

Život. Jediné slovo. Co vše skrývá? Jaký význam vlastně má? Pro někoho může „život“ znamenat dýchání, chůzi, běžné věci, které bereme jako samozřejmost. Ale někomu se mohou věci, pro ostatní natolik běžné, vzdálit. Někdo ochrne. Ztratí schopnost chůze, pohybu ruky. Někdo oslepne. My bereme vnímání okolního světa prostřednictvím očí jako samozřejmost, ale slepý člověk? Ten je odkázán pouze na svou upaměť, představivost a laskavost ostatních lidí. A někdo si přímo … [...]