(Kdo má předsudky vůči bezdomovcům, ať tohle radši nečte.   )

Ostrov temnoty uprostřed města,

ostrov, kam slušní lidé nechodí,

místo, kde se věci, lidé i čas ztrácí

ve vlnách křovin jak vyvrženci za lodí,

mayovkami tam ve dne šeptá rákosí,

stopy za ním, co mizí u kanoe,

nezahlédneš ani až ho pokosí,

spadlý prach a špína dávno vše překreje –

V noci však oživlá temnota

se odtud plíží do … [...]

Stromy jsou ve svatebním,

dýchají medem,

láskou a touhou po dobru,

dávat a pečovat

jako milující matka,

dokud nebudu oškubány

větrem a nepřízní času

z něžného oděvu

i z iluzí.

Teď shlíží ke mně

v tichém zasnění,

ve chvilkovém opojení

krásou okamžiku

a obnovy života.

 … [...]

Tvoje krásná ruka

na mé srdce ťuká

prostřednictvím zvuku strun,

co zvoní, duní

z dalekých vzdušných dun,

jsi zlatá vážka, co mě honí,

já košík, co chytá míč,

jsem forma čekající klíč,

zatímco ty jsi

zářivá iluze polední,

co se mihne –

a je ta tam.… [...]

Motýl s ustřiženými křídly usedl na černém šátku

(jak symbolické!),

aby doprovodil na věčnost.

Velká podzimní deja vu,

země zalitá večerní mědí a bronzem,

ve kterých vířily vesmíry, úsměvy věčnosti,

ve vzduchu visel vonný kouř

a něco středomořského, luxusně hebkého;

tak neskutečně živé a známé

uprostřed vší té smrti,

a já těkala pohledem, nemyslíc,

na pohled do otevřeného hrobu.

Vše bylo tak neuvěřitelné,

a viděla jsem, že některá tajemství

si s sebou … [...]

Město pod příkrovem snu,

jenž rozprostírá svoje perutě

do vzdálených míst & časů,

kdy vzduch chutná

jak nejsladší voňavé ovoce,

duše se chvěje vzrušením,

každý prst, každý kousek kůže

elektrizuje & šustí

v Blízkosti

jako kočičí srst pod dotekem dlaně,

… [...]

„Krev vře jako láva,

  lev řve jako kráva…“

                        (z reklamy)

Bezmocnost křičí z holých stěn ulic

Ze stínů uhlazených uniforem supermarketových hlídačů

& značek a upozornění

& přehledných prostranství a křižovatek ulic

Tisíce neviditelných očí v prostoru

Elektronický všudypřítomný řád

Monstra povinností & zodpovědnosti se vzdouvají

Není před nimi úniku

Marně se už roky hystericky zmítám na místě

Zbude mi jen zhnusený pohrdavý škleb

Namířený do kouta

A poslušnost.… [...]