Dnes je zvláštní den,

Aspoň pro mě je,

Zdál se mi sen,

Jak všechno krásné kolem je.

Byl to jen sen,

Co k ránu se zdává.

Probuzení brzké,

Mě opět uspává.

Snažím se vstát

A vzpomenout si na pocit štěstí,

Ale okamžik stačí

Kdy realita se hned vrací.… [...]

V mém životě není vteřina, kdy bych na tebe nemyslela,
nemůžu zavřít oči,aniž bych tě neviděla.
kdykoliv mě někdo osloví,doufám že si to ty,
ve spánku si představuji jak líbáš mé rty!
Odmítám ostatní,co mi lásku slibují,
jen a jen proto,že tě miluji!
Mé srdce jen tvé jméno slyší,
ale ta bolest je den ode dne vyšší.
Každou vzpomínku na tebe doprovází slzy,
už nemůžu se utěšovat slovy:“ Uvidíme se … [...]

Mé srdce bloudilo, dlouho a tiše, má pokorná duše teď tato slova píše. Býval jsem smutný, chyběla mi něha, býval jsem osamělý, která duše by tohle dobrovolně chtěla? Býval jsem přísný, tvrdý jak kámen, chtěl jsem se ukrývat za tmavým rámem. Přestal jsem věřit, doufat a snít, na tvrdé dno, často jsem slít. Chtěl jsem být milován, přátel mít spousty, navenek šašek byl, uvnitř jen trosky…

Pak se cos změnilo, … [...]

Zde spolu,

jen my dva,

sklízím ze stolu

láhev od vína

a vánek chladí naše těla

v tenhle večer letní,

touhou rozpálená celá

a měsíční svit je tak jasný.

Krásná slova,

střídaj doteky,

něha konce nemá,

srdce v objetí

a růže proti tobě bledá,

ode mne pokvete navěky.… [...]

Tlukot srdce pohání,
Tvou duši drží v tísni.
Tvůj pocit klidu odhání,
Jsi jak v prokleté písni.

Zpěv ptáků mění se v tvůj křik,
slunce temnota nahradí.
Pak nastane ten okamžik,
Kdy o tvou hruď nůž zavadí.

Po celou dobu cítíš strach,
Konečky prstů jak z ledu máš.
Srdce ti bije na poplach,
Ze strach však přednost smrti dáš.… [...]

Bílé shluky páry na nebi
V běhu dlouhém svém
po blankytu nekonečném
vítr žene vás do dáli
a vánky si s vámi hráli
mění tvary vaše

Příběhy vyprávíte
tu mrak jak střela
rozbil srdce-nevěra
Tu zas jiná kapka jedu
ukončila jednu epizodu
nebe není krásné

Nebe není modré
je jen krví rudé
krví, co po obětech zbude
obětech lásky
bez nadsázky
krví z miliardy těl.

a jak slunce zapadá
rudá … [...]