Matka našla pod synovou postelí pouta, bič, koženou soupravu a najednou přijde za otcem .. „Náš syn je asi na sado maso, co budeme dělat?“
„No, bít ho asi nemá smysl…“… [...]

U hrobečku dítě stálo,
z plna hrdla mlčelo,
před chvílí se usmívalo,
když tatínka věšelo.
Tu si náhle pomyslelo
„Máma má o tátu strach!“
nechtělo maminku trápit
- teď je dvojnásobný vrah.
Dva hrobečky vedle sebe,
brácha vchází do dveří,
za chvilku už b…
udou tři,
když se dílo podaří.
Setmělo se, měsíc vyšel,
dítě má už strašný hlad… [...]

V pohledném stavení na konci vesnice,
bydlela sedmkrát trestaná světice,
od mládí fandila procházkám v šeru,
na jejich památku vlastnila dceru.
Křehounká dívenka s nosem jak okurka,
červeným od rumu – no prostě Karkulka.
Ráno, když maminka dcerušku… spatřila,
dala jí facku a potichu pravila:
„Rychle si oblékni červenou sukénku,
babička za lesem dostala žloutenku.“
Karkulka:
„Nač je mi maminko červená suknice,
ta jenom přiláká vilného myslivce!
Jestli mě znásilní, … [...]

Lásku si nelze vynutit ani vyloudit lichotkami, přichází sama, nehledaná, nečekaná, nežádaná.

Hledejme své světlo ve svých citech. V nich je uloženo teplo, které má v sobě mnoho jasu.

Když jsi přišel na svět, plakal jsi a všichni se radovali. Žij tak, aby všichni plakali, až jej budeš opouštět

Muži jsou příčinou, proč se ženy nemají rády

Vzdychá-li muž, je buď krátce zamilovaný, nebo dlouho ženatý.… [...]

Pohlazení, to jediné, co od tebe žádám. Za tvůj letmý pohled bych vyměnila všechno, co mám, jen abych ho viděla znova a znova. Žádám jen úsměv, ze kterého rudnu jako stydlivé dítě. Nemohu si pomoct, jen když vím, že jsi někde poblíž, bije mi splašeně srdce a rozklepou se mi ruce. Nepomáháš mi, když se tak líbezně usmíváš, neboť tvoje radost je mé utrpení. Jsem trochu sobec, nechci tě vidět … [...]