Je krásné žít ve vzpomínkách, o kterých víme, že si je jednou zas budeme moci oživit.

Srdce ale uvnitř pomalu puká, když víš, že už se nám nikdy nevrátí. Že to, co jsme tenkrát zažili, byli tak nádherné, přesto nenávratné chvíle, dnes už plné pouze bolesti.

Známý ten pocit štěstí, když těší nás každého rána, a srdce buší nedočkavostí, až budeš moc otevřít své oči a spatřit to, nač pokaždé … [...]

Poznámka:

Tuto povídku jsem sepsala na základě snahy o vyjádření pocitů ze ztráty někoho Nám velmi blízkého, ale zároveň i povzbuzení do života, protože nikdo není úplně sám. Proto doufám, že se snad má práce nevyhnula snaze o přiblížení těchto pocitů, v naději o hlubší objasnění a zasvěcení stylem, jakým jsem tuto krátkou povídku sepsala.

Byla kdysi spatřena dívka, jak bloudívá po nocích jednou temnou noční uličkou.
Byla tak krásná … [...]