Bylo parné léto, 10. srpna. Jan  se procházel lesem a slyšel za sebou neustále nějaké kroky. Otočil se a za ním nikdo. Tak šel dál a přemýšlel, co bude dnes dělat. Šel a šel a opět slyšel ty kroky. Rychle se otočil , ale opět nikoho neviděl. Tak si říkal, že má snad halucinace. Došel do nedaleké hospody a sedl si k oknu. Objednal si pivo a cigarety. Jednu si … [...]

Skupinka mladých lidí pocházejících ze severní Moravy se vydala 5. července na dovolenou na jižní Moravu na Vranov. Bylo jich pět. Tři kluci a dvě holky. Eda, Jirka, Petr, Monika a Míša.

Vyjížděli brzy ráno, aby tam dojeli co nejdříve. Na místě byli kolem poledne. Ten den bylo strašné horko a tak šli hned na blízkou přehradu. Voda byla docela teplá, protože bylo horko už celý týden. Holky se šli … [...]

Je osm hodin ráno a já jsem právě vstanul. Ani nevím, jestli je pondělí nebo úterý, ale to neřeším. Myslím, že jsem měl jít do práce. V šest jsem tam měl být a tajtrlíkovat v oranžové kombinéze při desetistupňovém mrazu. Dělám totiž v technických službách. Mně se ale dnes absolutně nechce, tak na to kašlu. Pouštím televizi, jako vždy tam nic není a přepínám kanály tam a zpátky. Zrovna zvoní … [...]

Tento příběh se stal v červenci 2005. Ještě teď, když si na něj vzpomenu, mi běhá mráz po zádech. Jmenuji se Katka. Rozhodli jsme se, že pojedeme na víkend na chatu do Soběslavi. To je chata jedné naší kamarádky. Jelo nás tam pět. Já, Lenka, Jana, Pavla a Gábina. Jeli jsme sami bez chlapů. Dámská jízda. Vyjížděli jsme brzy ráno v pátek a těšili se, jak si to tam užijem.… [...]

Teď vám budu vyprávět příběh jednoho činžovního domu v Karviné. Tento dům má kolem čtyřiceti obyvatel a má čtyři patra. Já tam bydlím taky a jmenuji se Vojta Krpec a bydlím úplně nahoře.

Každé ráno vstávám v 5 hodin ráno a vykračuji si do práce. Pracuji v pekárně. Peču rohlíky, chleba, ale taky koláče a buchty. Jsem tam jedinej chlap, ale to mi vůbec nevadí, ba právě naopak. Je tam … [...]