Chodím sem často, vlastně tady trávím všechen svůj volný čas, jen tady můžu v klidu přemýšlet o svém životě. Staré vlakové nádraží. Nikdo sem nechodí jenom já, protože hrozí, že se ten barák za chvíli rozpadne jak domeček z karet, já tomu ale nevěřím. K tomuhle místu mám velmi silné pouto. Občas tu projede nákladní vlak, vždycky ho pozoruji z nejvyššího patra, je to pro mě uklidňující. Když se tak zamyslím domu chodím jenom … [...]

Vítr si pohrává s lístky v korunách obrovských stromů, jen co vánek vydechne zeleň příjemně zašustí. Je to tak uklidňující. U jednoho z mohutných dubů se choulí chlapec, je schoulený, na sobě má uplé kalhoty a černou neatraktivní mikinu, z jeho tváře se skutálí obrovská slza, která se po dopadu na zem rozletí na dalších desítky kapek. Kdysi byl krásný, oči mu zářily jen štěstím nevšímal si posměšků které na něj pokřikovali ostatní teen, … [...]

13

Praha, rušné město plné výfukových plynů ze spousty aut. Tady na tom místě začíná Liliin nový život. V nové škole se sní nikdo nebaví kdo by se taky chtěl bavit s emařkou? Je tu spousta hoperů, myslí si o sobě jací nejsou borci přitom za nic nestojí. Jak je Li nesnáší … Bydlí hned u parku za co je vděčná. Parky miluje a hned jak vyjde z domu se nad ní … [...]