Sedím tiše v pokoji, hodiny pomaličku odpočítavají čas, nekonečně dlouhý čas. Pláči, pláči tiše, ale upřimně. Cítím úzkost, bolest, stesk, pocity se derou z mé duše na povrch, slzy se nejprve začnou sypat, jako křišťálové korálky, postupně se slévají v maličký potůček a na noční košilce vytvářejí jezírko…Mohla jsem přinést jen malý kousek světla do tvého života…taková malá hvězdička, co zazářila, aby mohla zhasnout a ty? ty ji necháš zhasnout, … [...]

Obyčejné slovíčko láska
A co všechno v nás probouzí!
Je srdcová kráska
A naše srdce roztouží.

Každý po někom touží,
Kdo žíká ne, lže.
V každém se láska vzpouzí,
Se srdcem tvým se pře.… [...]