Buď mou láskou, stálicí. To je vše, co jsem ti chtěla od srdce říci.
Nevím, zda mě miluješ, moc krátce tě znám, vím však, že mi hezky je, když tě blízko mám… [...]

Anotace: Skutečně šťastný je, kdo připadá šťastný sobě, ne jiným. Latinské přísloví.

Co potřebuji
k bytí a přežití?

Jedno okno
v 11. podlaží
z kterého vidím
do světa dění
lidské hemžení
pachtění bližních
za štěstím… [...]

Anotace: Črta z divokého a násilného osidlování Ameriky… Historický rámec je autentický! Podobnost s dnes žijícími osobami je čistě náhodná!

V malém roztroušeném seskupení hrubě tesaných
srubů osady ROUGE, v blízkosti mělkých břehu mohutné
řeky MISSISSIPPI, plném francouzského vojska krále
Ludvíka XIV, pionýrských osadníků – kolonistů, traperů,
dobrodruhů a podvodníků, žil v první polovině 18.století
již nějaký čas muž mladšího vzhledu se začínající pleš-
kou uprostřed temene hlavy.… [...]

Anotace: Inspirováno vzkazy dvou z …náctiletých, abych něco napsal…Týká se i kluků…

Nebudu zde opakovat, co jsem napsal v úvaze…

Po těžké nemoci jsem se přestěhoval z 3+1 ( kdo by to
uklízel ) do vedlejšího věžáku do 1+kk.

V původním domě jsem viděl vyrůstat malé děti od capartů
do krásného mládí.
Hovoříval jsem s nimi o všem možném, dělali jsme žerty.
Dnes, když mě potkají, z daleka mi volají … [...]

Stojím na chodbě dvanáctipodlažního paneláku a čekám na výtah. Díkybohu sám. „Doufám, že baba Horáčková z toho svýho brlohu nevyleze. Včera byla dost nafrněná, nerad bych se s ní srazil,“ brumlám si pro sebe.
Cvakly dveře bytu. Sousedka jde k mému výtahu a funí. Táhne za sebou na kolečkách nacpanou nákupní tašku.
„Dobrý den,“ pozdravím slušně.
„Hm…“
Mlčíme. Výtah stále nejede. Mám sto chutí jít dolů pěšky. Pět pater není … [...]

Výtah už zase stojí ve 12. patře. Asi něco nakládají. Menší výtah z úsporných důvodů přivolat nelze, protože ten vetší je „právě v provozu“. Čeští výtaháři splnili evropskou normu… a já zase s babou Horáčkovou (milou sousedkou) stojím a čumím na chodbě. Červené světélko stojícího výtahu na nás v 5. patře šibalsky pomrkává.… [...]