(2 hlasů, průměr: 4,50 z 5)
Loading ...CESTU NEVZDÁVEJ
Já nevzdávám se.
svou cestou jdu dál.
Nikdo neví,
já nepovídal…
Svou cestou jdu dál,
jak bych se smál?!
Nohy bosý
rozedraný.
Cesta má,
trnitá
táhne se vpřed
Po stranách je zeď
Už nemůžu zpět…. 2x
R:
Každý svou cestu má
každý jí podléhá
Někdo se jí vzdá
a tak umírá.
rukou svou
roztřesenou…
Jednou prudce stoupá,
pak zas strmě klesá
vynese nás
Na nebesa
svou cestou jdu dál,
Jak bych se smál?!
Jednou jsem stoupal,
Pak dlouho padal…
Teď jsem v loji,
Všechno bolí,
však se zhojím,
Nepovolím . . . . 2x
R…
Teď na vrchu jsem,
dolů shlížím,
do těch nížin,
na samá dno,
lidí tam plno.
někdo to vzdá,
druhý bojuje.
a budoucnost
se mu rýsuje.
Já shlížím na ně
z nebeské výše?
pode mnou říše,
těch co byli
na vrcholu…. 2x
R…
Teď nahoře jsem?
někdy dole zas,
život je ras,
všech lidských mas.
ty nevzdávej se
vytrvej a jdi
Nás nedostanou?
nezabijou ….. 2x
R…
Nevzdávej se 2x…..
MÍRNÁ DEPRESE Z RECESE
Sedím…
Sedím v zimě opřený o stěnu,
útěk ze společnosti řevu.
Plně sám s mraky rozmlouvám
a dám jim vše co u sebe mám.
Lhát a dívat se na obraz svůj zkázy,
seschlá rostlina ve vodou plné vázy.
Obraz modrý – barva ozonu
táhne mě pryč od domu.
Mlčet…
Mlčet a tiše muka přijímat,
sám sebe osudem dojímat.
Jsme jen herci hladoví?
Mlčí, neodpoví.
Strach…
Strach z pravdy mají.
A kvůli lži se hádají!
Bát se sebe sama,
či bát se scénáře?
Všichni jsme –
Postavy bez tváře.
S ironií v úsměvu,
bez hněvu.
Lidé…
Lidé myslící jak stroje.
Mrtev ten jež vybočuje.
Hřebík, který kouká kladivem dostane,
Pak širá noc…
Na věky nastane.
Když čas se krátí,
Vteřiny zbývají
Strach, hněv zoufalství.
A v tomto obrazu sedím.
Sedím a jím zlatavou kukuřici
Očima.
DÍVKA A ČERVI
Byla to dívka, byla fakt kus!
Byla však živá, až moc na můj vkus.
Krev jí tepe v žilách, No vážně hnus!
Gervaisa jménem, sedmnáct let.
Nezvládla lásku, vzala si jed.
V zemi leží
a čas běží.
Červi jí v hlavě vrtají
a nedaj si říct a nedají.
Přestává jí to bavit a tak jde ven.
No, umrlci, povím vám, to je sen:
Na kostech málo masa jen.
Na modrých rtech úsměv veselý,
jsem z ní celej v prdeli!
Po světě se prochází,
po světě plném nesnází.
Červi jí v hlavě vrtají
a nedaj si říct a nedají.
Červi jí říkaj: „ Toť nápad zlý!
Chceme být v zemi zalezlí!
To je přesně pro vás umrlý!“
A tak stojí, neví co dál,
jedním slovem, čert by to vzal!
Stojí, co dál neví,
červi se jí v hlavě hádají.
Červi jí v hlavě vrtají
a nedaj si říct a nedají.
Kluk, pro kterého se zabila,
se opodál s nějakou líbá.
Vztek na něj ožívá, vztek na něj má.
Pod zem ho s sebou strhává.
Nebožák křičí, nebožák řve!
Už nikdy neuvidí slunce.
S umrlou v jednom hrobě,
nezbývá dechu, dusí se.
A tak tu leží, dva umrlí
v jedný rakvi zavřený.
A červi jim v hlavách vrtají
a nedaj si říct a nedají.
A červi jim v hlavách vrtají
a nedaj si říct a nedají.
Ať jsi polda, popelář, či zloděj,
všechny nás červi jednou proděravěj.
JÁ, STÍN A CESTA
Rovnou cestou kráčím vpřed.
V říši snů
po stovky dnů.
Kolem poušť voda je jed.
Kráčíme dva,
nic nám nezbývá.
Já a můj stín jsme jediní.
Přítel poslední
v parném poledni.
Kolem žádný stavení.
Křeče v koleni,
hlavy bolení.
R:
Nekráčím sám,
jde se mnou stín.
Prázdný kapsy mám
a štěrk pod ním.
Nohy spojené,
rány zhojené –
MY JDEME DÁL!
Brodway snů opuštěná
Všichni spí,
nás se bojí.
Mluví tu jen ozvěna.
Nás nevnímá,
samotu proklíná.
Spoustu lidí klopí zrak.
Když nás vidí,
se stydí.
Nezdá se to, je to tak.
Jsem sám, jen stín mám…
R:
Nemám co dál říci vám.
Když toužím,
se soužím.
Svůj boj však nevzdávám
Nemůžu prohrát…
Dohrát
Já svůj boj……… nevzdávám.
R:
Nepřehlédněte
Příspěvek publikoval/a: staggy
Profil uživatele: staggy
Klíčová slova: Básně, Psycho, S, staggy
Zobrazit vše od autora: staggy
Je zařazen v kategorii Básně.
Váš server Online-pribehy.cz - literatura, liter, literární doupě, litera, Citáty, Citáty o lásce a přátelství, Příběhy, Milostné SMS, Zamilované SMS, Výroky slavných, Přísloví a rčení, Básně, povídky, láska, zamilované sms, lidé, krása, příroda, život, moudrost, fantasy, pohádky, horor, sci-fi
Loading ...
Poslední komentáře