Po veľkom sklamaní v láske som svoje srdiečko uzavrela pred daľšiou bolesťou. Dúfala som ,že to bude najlepšia

ochrana od toho aby som sa znovu trápila. Cele skoro tri roky som bola uzavretá do seba a doslova som len

prežívala zo dňa na deň. Potom prišiel den ked som ti napísala na internete.Našla som ťa úplnou náhodou. Ked som

uvidela tvoju fotku niečo vo mne mi hovorilo aby som ti napísala.Zdal si sa mi niečím blízky, hoci v tvojom profile
Zobrazit celé…

ve volném překladu znamená theatrum dividum něco jako divadlo boží. v pojetí čistě hmotném se myslí tento svět, což napadlo každého jako první, avšak ta skoro koule po které prochází se na několik miliard lidí není divadlem samotným, nýbrž pouhými kulisami, ergo prkny, co znamenají…svět?
samotné divadlo bytí počíná se tvořiti s narozením. jakmile poprvé světlo tohoto světa spatřím, přes všechen ten prach, placentu a zdi kolem, počnu oddávat se nevázanému řevu, kterému nikdo za mák nerozumí. nepamatuje si nikdo jeho první slova, snad našel někde v zápisníku rodičenstva svá slova první mateřská, byť samotný křik, pláč, smích dá se nazývati slovy.
už od pradávna koumali naši předci o rychlosti komunikace. vymysleli jsme-my, coby homó celkově-řadu označení pro různé předměty. vymysleli jsme název pro životně důležité věci, jako je voda, nebo pozor!, ale kde se vzal jazykový výraz pro cit? když chci varovat, vyjde z mých úst zvuk-slovo-a každý hned ví, že má zbystřit smysly. stejně tak každý ví, jak vypadá voda, ale jak dotyčný chápe lásku?
Zobrazit celé…

Jsi rytíř v blýskající se zbroji. Jedeš na koni a vidíš vlastní prapor jízdy za tebou. Proti vám stojí nekonečné pluky nepřátel. Je vás sice jen hrstka, ale na to nemyslíš. Chceš ochránit vlastní rodinu, děti a přátelé.
Zvyšuješ tempo. Klus se mění ve cval a několik desítek stop před nepřátelskou řadou v trysk. V uších ti tlumeně hučí bubny a rohy. Zástava tvého praporu se sklopí. Těsně před řadami všichni nepřátelé vztyčí kopí. Teď je to jen o štěstí, říkáš si. Zavřeš oči o vjedeš do nepřátel. Než se vzpamatuješ z prvního úderu uvědomíš si, že ještě jedeš na koni a ještě můžeš dýchat. Už jsi dávno pustil kopí, které pravděpodobně uvízlo v nějakém kopiníkovi.
Vytasíš meč a se řvem tneš po hlavách nepřátel. Jejich helmy a lebky moc nevydrží. Nezapomínáš na všudypřítomné a pro vřavu neviditelné šípy. Teď už bojuješ o život. Jeden šíp se to zapíchne do nohy. Využijí tvého úleku a ztráty rovnováhy. Háky tě sundají z koně a… dotlučou tě. Nebudeš se moct ani bránit. Uvidíš vlastní krev a vnitřnosti na jejich zbraních.
Budeš tam ležet a sledovat padat z koní další lidi, Přátele, bratry, sestry. Na vlastní oči uvidíš jak je omračují a zabijí.

Zobrazit celé…

rec smutně, nuceně___________stále v očích tvých vidím jen hřích
______________________________hřích rozzlobených rukou,
______________________________co sunou se po chladné čepeli,
rychlý křik____________________jak kapky krve z ran na prstech po oceli přejeli!!!

nechť kytary rozezní své struny, jen ať reprobedny duní. nechť bubny rezonují sklem, nechť všechno lehne popelem. Nechť basová kejtra z svých tučných strun drnčí jak jeřáb vážící několik tun a nechť bůh hlubokých tónu dopřeje nám hromu!
Zobrazit celé…

Od mala mi říkali, že chovat se mám líp,
že maskáče jsou pro sráče, že na housle mam znít.
Že spisovně mám mluviti, že jsem jiná třída,
že náš rod je něco víc (chrč->) NO TO JE BÍDÁ!—-

instrumental refrén

ref:
Celá společnost je nasraná—–
však já mám zachovat klid!
co je to za fakaná—–
vypadá že tu nemá být!
Holka tetovaná—–
naučí mě jak mám žít.
Všichni sou zmámený prachamá—-
Doma nejhůř, všude líp!
Zobrazit celé…

Peníze, penisi,

hýbou světem!

Ale to nemůžem, co řeknem dětem?

Že kunda je

svrchovaný vládce

a peníze ku její potěše

sypou se hladce

z kapes penisů, klanících se, nadržených?

Ach ta příroda,

krásná je,

ale jen na chvíli.

Pak bez brýlí růžových

zas rozkládá,

hnije,

v hovno obrací.

Cítím se v jejím jhu

jak v kazajce svěrací!